Třikrát lepší GM kukuřice

FAO (Food and Agriculture Organisation) do roku 2050 očekává celosvětové zdvojnásobení poptávky po potravinách, bude tudíž třeba zvýšit produkci potravin. V neprospěch výroby potravin působí sílící trend využívání zemědělských plodin k produkci biopaliv. A aby toho nebylo málo, snižují se plochy orné půdy. Tuto situaci je třeba nevyhnutelně řešit. Rozvoj výzkumu v oblasti genetických modifikací skýtá řadu možností a východisek. Aktuální jsou zejména studie zabývající se zvyšováním výnosů hospodářských plodin a zvyšováním užitkovosti zvířat.

Genetické inženýrství má co nabídnout také při zlepšování kvalitativních parametrů zemědělské produkce. Novinkou je, že se evropským vědcům podařilo v kukuřici zvýšit obsah tří klíčových vitamínů, které v dietě postrádá několik milionů lidí žijících v  rozvojových zemích. Někteří odborníci věří, že modifikovaná obilovina pomůže výživu těchto lidí zlepšit.

Tři místo jedné

Genetické inženýrství má na svém kontě už několik úspěšných projektů, z nichž vzešly plodiny, u nichž byl zvýšen obsah určitého vitamínu, například v rýži, bramborách, hlávkovém salátu nebo rajčatech. Ovšem poprvé se setkáváme s jedinou plodinou, u které se vědcům podařilo zvýšit množství více vitamínů zároveň.

Oranžová kukuřice

Oranžové zbarvení zrn nové GM kukuřice je způsobeno 169 krát posíleným obsahem beta karotenu, prekurzoru vitamínu A. Genetická podstata tvorby beta karotenů je vědcům důvěrně známá, proto dosáhli tak dramatického zvýšení jeho obsahu oproti původní odrůdě. Navíc se kukuřice pyšní šestkrát vyšším množstvím vitamínu C a dvojnásobně převyšuje původní odrůdu v obsahu fotlátu neboli kyseliny listové. Konzumací 100-200g fortifikované kukuřice denně pokryjeme téměř celou doporučenou denní dávku vitamínu A, folové kyseliny a z 20% potřebu kyseliny askorbové neboli vitamínu C.

Laboratorní start

Tým odborníků ze Španělska a Německa vedl doktor Paul Christou ze španělské University of Lleida. Do nevyvinutých embryí oblíbené jihoafrické bílé kukuřice označované M37W vpravili žádoucí geny ukotvené na mikroskopické zlaté částečky. Pět vložených genů pocházelo od různých organismů včetně rýže a mikroorganismu Escherichie coli.

Dlouhá cesta k realizaci na polích

Následné analýzy vzorků vzrostlých GM rostlin ukázaly, že obilí bylo skutečně úspěšně pozměněno k produkci vitaminů. Podle studie přetrvaly indukované změny v kukuřici nedotčené po 4 generace.

Počáteční polní pokusy se uskuteční v Americe v roce 2010. „Až budeme mít dostatek informací a zkušeností, přejdeme do praxe v Africe. Brzy se pustíme do zvířecích studií k ověření účinnosti a bezpečnosti oranžové kukuřice."

Aby mohla oranžová kukuřice růst v Africe, Americe nebo někde jinde, musí být křížena s odrůdami adaptovanými na určitý region. Takový proces by mohl trvat 10 let.

Profesor Johnathan Napier, vedoucí výzkumu na americké Rothamsted Research Institute, řekl, že práce doktora Chrisoua a jeho kolegů byla podobná té, kterou dělal na "zlaté rýži". Dodal, že farmáři a zemědělci měli po staletí k dispozici odrůdy obilí, které odolávaly specifickým chorobám, byly snadněji skliditelné nebo produkovaly větší úrodu. "S nástupem nových technologií se můžeme soustředit i na jiné vlastnosti, jako nutriční hodnota. Proces schvalování GMO je precizní a sáhodlouhý. Ale je důležité získat jistotu, že technologie funguje jak má a je stabilní." Uzavírá Napier.

Pomoc lidem z rozvojových zemí

„Náš výzkum je humanitární povahy a pomoc chceme směřovat k chudým lidem z rozvojových zemí. Tento projekt je určen hlavně pro oblast sub-saharské Afriky. Financováni jsme výhradně z veřejných zdrojů, nejsme proto zatíženi žádnými komerčními omezeními." Řekl doktor Christou.

Rozšíření produkce rostliny, která obsahuje tři nezbytné vitamíny, by mohla pomoci lidem chudých národů, kteří se živí jednostranně zaměřenou stravou a zřídka kdy jedí vyváženou stravu. Zatímco pro obyvatele vyspělých zemí, kteří mají to štěstí a mohou si dopřávat pestrou stravu s dostatkem všech nezbytných nutrientů, není taková potravina potřeba.

Podrobnosti výzkumu autoři publikují v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Hlasy proti

Ozývají se také hlasy, které nevěří ve smysluplnost podobných projektů. „Lidé, kteří postrádají přístup k vyvážené stravě často nemají přístup k potravinám a jídlu obecně. Proto obohacení obilovin jejich problém neřeší. Navíc zlatá rýže je dostupná po mnoho let, dosud však její používání nenaznalo rozmach a nebyla ani komercializovaná." Nechává se slyšet Clare Oxborrow ze sdružení Friends of the Earth.

Zdroj:
http:/1/greenbio.checkbiotech.org/news/engineered_corns_vitamin_boost

Autor:
Vlasta Stancová