Tkáňové inženýrství kosterního svalu myší

Badatelé úspěšně vypěstovali zralé a funkční kosterní svaly u myší. Použili k tomu nový technologický postup tkáňového inženýrství. 

Týmu vědců z Itálie, Izraele a Velké Británie se povedlo vytvořit myší přední sval holenní, tedy musculus tibialis anterior z geneticky upravených buněk, napěstovaných v buněčné kultuře. Z těchto buněk vyrobili štěp, který poté implantovali do blízkosti jiného funkčního svalu a nechali jej tam vyrůst. Použitý postup prý umožňuje léčbu šitou na míru pacientům s mnoha různými onemocněními svalstva.

Vědci použili mezoangioblasty, kmenové buňky, z nichž vzniká svalová tkáň. Pěstovali je v buněčné kultuře na podpůrném substrátu z hydrogelu a také je geneticky upravili, aby produkovaly růstový faktor stimulující růst cév a nervů. Jde o protein, který navádí buňky vytvářející novou síť cév a nervů a podstatně tím zvyšuje přežívání a zrání nově vznikajících svalových vláken.

Po implantaci štěpu nového svalu do pokusných myší, pod kůži k jinému funkčnímu svalu, došlo k dozrání kompletního a plně funkčního svalu během pár týdnů. Když vědci tímto umělým svalovým štěpem nahradili poškozený přední holenní sval, tak vznikl umělý sval, který byl vzhledem i funkcí velmi podobný původnímu svalu.

Tkáňové inženýrství kosterních svalů je velmi náročné, zároveň má ale veliký potenciál pro léčbu rozmanitých typů poškození svalstva, včetně těch nevratných, které doprovázejí Duchenneovu muskulární dystrofii a podobná onemocnění. Až doteď ale přitom byly pokusy vytvořit funkční kosterní svaly v těle nebo mimo něj neúspěšné. Implantované svaly nepřežívaly právě kvůli neschopnosti zajistit si připojení nervů a cév, které jsou nezbytné pro náročné zásobování kyslíkem.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: