Testování na zvířatech

Využívání zvířat pro ověřování bezpečnosti nebo léčebného účinku různých výrobků je stále předmětem diskusí. Jako v mnoha jiných oblastech, tak i tato kauza se polarizovala. Máme na jedné straně laboratorní pracovníky a průmysl, kteří tvrdí, že bez testování na zvířatech nemohou zajistit bezpečnost a kvalitu výrobků pro lidi, na druhé fundamentalistické ochránce zvířat, kterým by nevadilo, kdyby se výrobky použily přímo pro lidi - ono by se ukázalo, zda jsou kvalitní.

Evropská Unie již v roce 1986 vydala směrnici ukládající pravidla pro rozumné a etické testování na zvířatech (Directive 86/609/EEC ). Od té doby se mnoho změnilo jak v pohledu na laboratorní zvířata, tak ve vědě a technologiích. Proto Komise v roce 2007 vydala Doporučení (Recommendation 2007/526/EC) stanovující pravidla pro chov laboratorních zvířat a letos v listopadu připravila návrh aktualizace směrnice z roku 1986: Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (předložený Komisí) (COM 2008-543).

Uvedl ho komisař pro vědu a technologie Janez Potočnik ve svém projevu (http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/08/574&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en ) na Konferenci EPAA 2008 (European Partnership for Alternative Approaches to Animal Testing). Tato organizace prosazuje zásadu „tří R" („Replacement, Reduction and Refinement" - nahrazení , snížení a zdokonalení používání zvířat) při pokusech na zvířatech.

Návrh směrnice se snaží o koordinaci v celé oblasti výzkumu. Některé členské státy totiž zavedly vnitrostátní pravidla zacházení s laboratorními zvířaty s dalekosáhlým dopadem, jiné státy naopak uplatňují pouze minimální pravidla. Stávající nevyvážený stav je třeba napravit, aby se zaručily rovné podmínky pro výrobní odvětví i pro výzkumnou obec.
Každoročně je pro vědecké účely v EU-27 použito přibližně 12 milionů zvířat. Nejpragmatičtějším způsobem, jak počet pokusů na zvířatech snížit, je zavedení alternativních metod. Nicméně i tak zůstane nutnost v určitých případech zvířata použít. Navíc některá nová legislativa, třeba REACH, mohou zvýšit požadavky na testování na zvířatech.V tom případě je nutné zaručit zvířatům nejvyšší možnou ochranu a dobré životní podmínky odpovídající cílům pokusu.

Znění staré směrnice navíc navazuje na mezinárodní úmluvy; takže styl některých ustanovení je spíše politický než regulační. Vysoký počet ustanovení je otevřených výkladu a tato ustanovení jsou spíše zdrojem tvorby pokynů než harmonizace. Kromě toho jsou stávající ustanovení mnohdy dvojznačná a nejednotná, což způsobuje potíže při provádění a dodržování souladu.

Existují pádné důvody k tomu, aby se zvířata používala rozdílně, a to podle druhu a zejména podle genetické spřízněnosti s lidmi. Z toho důvodu byla do návrhu začleněna specifická ustanovení, která mají omezit používání subhumánních primátů na absolutní minimum. Podobný speciální režim se týká psů a koček.

Návrh obsahuje požadavky na původ zvířat a specifické mechanismy monitorování, které mají zaručit, že jsou navrhovaná opatření účinná. Projekty vyžadující použití testů na laboratorních zvířatech podléhají zvláštnímu schvalovacímu režimu.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), zřízený v roce 2002, je pro Evropskou komisi nezávislým vědeckým zdrojem hodnocení rizik, doporučení, informací a stanovisek v oblasti rizika. Do oblasti působnosti EFSA spadají tak vědecké otázky týkající se životních podmínek zvířat. Zabývá se tím Vědecká komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat. V rámci Společného výzkumného střediska (JRC) bylo zřízeno Evropské středisko pro validaci alternativních metod, které ve Společenství koordinuje validaci alternativních přístupů. Pravidelné přezkoumání těchto ustanovení zabezpečí vhodné přizpůsobení nejnovějším vědeckým poznatkům.

Formulaci návrhu předcházela řada konzultací. Zúčastnily se jich vnitrostátní správní orgány, průmyslové svazy, organizace pro dobré životní podmínky zvířat, organizace pacientů, vědecké a výzkumné ústavy, organizace, které se zabývají zásadami „tří R" a alternativními metodami, Evropská agentura pro léčivé přípravky, Společné výzkumné středisko a útvary Komise, vnitrostátní správní orgány a chovatelé laboratorních zvířat ve třetích zemí a mnoho dalších sdružení, která působí v celé Evropě.

Návrh bere ohled na to, že je nutné zahrnout do oblasti působnosti směrnice i nové druhy včetně bezobratlých, jelikož je vědecky doložena, že tyto druhy potenciálně vnímají bolest, utrpení, strach a trvalé poškození. Týká se to např. kruhoústých, hlavonožců a desetinožců. Dále tato směrnice by se měla vztahovat také na embrya a plody obratlovců, jelikož z vědeckých důkazů vyplývá, že u těchto forem existuje v poslední třetině jejich vývoje zvýšené riziko, že vnímají bolest, utrpení a strach, což může rovněž nepříznivě ovlivnit jejich další vývoj.

Aby se zaručila informovanost veřejnosti, je důležité zveřejňovat objektivní informace o projektech, při nichž jsou používána živá zvířata, což by ovšem nemělo porušovat vlastnická práva či odhalit důvěrné informace.

Na adrese
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52008PC0543:EN:NOT
lze si otevřít návrh dokonce v (úřední značně kostrbaté) češtině.

Autor: Jaroslav Drobník