Syntetická biologie pracuje na vakcínách proti chlamydiím

Multioborový tým Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) zaznamenal významný pokrok ve vývoji potřebné vakcíny proti nepříjemným chlamydiím. Výzkum financovaný grantem National Institutes of Health (NIH) přitom využívá postupy syntetické biologie. 

Gramnegativní bakterie Chlamydia trachomatis je zodpovědná za nejběžnější pohlavně přenosnou infekci chlamydiózy. Tato infekce často probíhá bez příznaků. Pokud je ale neléčená, tak může vést k dramatickým trvalým následkům, jako je neplodnost, zánět pánve nebo dokonce slepota. Proti chlamydióze je sice možné použít antibiotika, ale chlamydie se rády vracejí a je obecně obtížné se jich zbavit.

Vedoucí studie Wei he tvrdí, že přes dostupnou léčbu antibiotiky je u chlamydií klíčová včasná diagnostika, která zabrání komplikacím spojeným s dlouhodobými neléčenými infekcemi. Velkou roli přitom prý hraje právě skutečnost, že lidé léčení antibiotiky jsou náchylní k opakované infekci chlamydiemi. Proto je velmi žádoucí vytvořit účinnou vakcínu, se kterou bude možné čelit obtížně zvládnutelným infekcím chlamydií.

Vakcíny fungují tak, že stimulují imunitní systém očkovaného člověka, aby vytvořil aktivní imunitní ochranu proti dotyčnému patogenu. Ta pak hraje roli štítu proti infekcím. Vakcíny obvykle obsahují antigeny, což bývají vyčištěné proteiny z dotyčného patogenu, například proteiny MOMP (major outer membrane protein) z membrány buněk. Imunitní systém se naučí, proti čemu by měl bojovat a ochrana před infekcí je na světě.

Vyrobit vakcínu proti takovým rafinovaným patogenům, jako jsou chlamydie, ale není vůbec snadné. Wei a spol. použili syntetickou biologii a jako první na světě použili částice tNLP (telodendrimer nanolipoprotein particles) k výrobě membránových proteinů MOMP u chlamydií.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: