Studená plazma si snadno poradí s potravinovými patogeny

Milujeme jídlo, navíc ho potřebujeme, ale jeho výroba je stále nákladnější a rizikovější. Snaha ušetřit anebo jenom lenost či nešikovnost mohou vést ke kontaminaci nejrůznějších potravin, s velmi závažnými důsledky. Naše schopnosti čelit potravinovým patogenům jsou přitom poměrně omezené. Nové technologie v tomto směru však představují velice vítanou pomoc.

Odborník na potravinářství Kevin Keener z Purdueho Univerzity v americké Indianě, nedávno navrhl novou zajímavou technologii, která je s to zlikvidovat životu nebezpečné patogeny, jako jsou nepřívětivé kmeny E. coli anebo salmonely v zabalených potravinách. Keenerova metoda zahrnuje působení elektrického proudu, které uvnitř obalu potravin vyvolá vznik chladné plazmy, ionizovaných atmosférických plynů uzavřených dotyčným obalem. Vznikají přitom agresivní molekuly ozónu, oxidů dusíku či peroxidů, které zahubí prakticky veškeré patogeny, s nimiž se dostanou do styku. Jejich řádění je navíc jen dočasné, po několika hodinách se opět promění na běžný, poklidný vzduch. Výsledkem je ovšem také potravina bez potenciálně nebezpečných zárodků.

Ve studii, kterou Keener s kolegy publikovali v mezinárodním časopise Journal of Applied Microbiology popisují, jak jejich technologie úspěšně pozabíjela bakterie na laboratorním růstovém médiu. Během experimentů zjistili, že bakterie na růstovém médiu spolehlivě zabije vystavení elektrickému proudu po dobu 20 vteřin a pak strávení 24 hodin ve společnosti molekul vytvořených tímto zásahem. Keener přitom odhaduje, že finanční náklady jeho technologie zhruba odpovídají nákladům na soudobé chemické a tepelné metody ošetřování potravin. Podle jeho slov je technologie chladné plazmy dramaticky úspěšná. Po 45 vteřinách aplikace elektrického proudu bylo v mikroskopu vidět, jak jsou i ty nejodolnější bakterie proděravělé jako řešeto.

Pokud se podaří technologii chladné plazmy přizpůsobit k použití pro kapaliny, mělo by to vést k vývoji nové generace zařízení pro čistění vody i v těch nejdrsnějších podmínkách. Velmi zajímavé uplatnění by tato technologie mohla nalézt i v průmyslové výrobě nápojů. Určitě by nebylo špatné vyrábět například džusy, aniž by bylo nutné je sterilizovat zahřátím, což se jinak podepisuje na jejich kvalitě a chuti. Mohla by vlastně vzniknout obdoba pasterizace bez nutnosti používání vysoké teploty a následných změn vlastností produktů.

Obzvláště v Evropě by se sterilizace chladnou plazmou mohla stát důstojnou alternativou ke sterilizaci potravin v chlóru. Keener podotýká, že chlór sice obstojně funguje proti patogenům přichyceným na pevný povrch potravin, ale když jsou nežádoucí bakterie uvnitř organické hmoty, tak si chlór ani neškrtne.

Badatelé už pracují na vývoji testovacího systému, který bude zvládat sterilizovat větší objemy potravin najednou. Když uspěje, tak už přijde na řadu komerční zařízení, které by se mohlo v dohledné době dostat na trh. Vědci se také chtějí zaměřit na další detailní testy ovlivnění kvality sterilizovaných potravin. První výsledky už teď vypadají slibně. Experimenty s likvidací bakterií E. coli v kapalných suspenzích prokázaly úspěšnou sterilizaci, aniž došlo k ohřátí či změnám barvy testované směsi. Vše nasvědčuje tomu, že technologie chladné plazmy má našlápnuto k solidnímu úspěchu v ochraně našeho zdraví.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

J Appl Microbiol. 114: 778-87.

Purdue Agriculture News 16.4. 2013.