Serotonin - hormon štěstí

Serotonin patří mezi látky, které jsou pro lidský organizmus velice důležité. Tento hormon nervové tkáně se podílí na přenosu vzruchů a jeho dostatečná hladina ovlivňuje, jak dobře se člověk cítí. Proto je mu často přezdíváno „hormon štěstí“.

Serotonin působí jako neurotransmiter, tedy přenašeč vzruchů v nervové tkáni. To ale není jeho jediná funkce. Serotonin je odpovědný například za kontrakce některých cév, zvyšuje permeabilitu krevních kapilár, ovlivňuje kontrakci střev, brzdí sekreci žaludečních šťáv, ale podporuje produkci a vylučování látek podporující trávení. Dále stimuluje sekreci histaminu a katecholaminů. Shrneme-li jeho působení na lidský organizmus, tak serotonin ovlivňuje lidské emoce a náladu, paměť, spánek, bolesti hlavy ale i bolest obecně, žilní systém, gastrointestinální systém, chuť k jídlu, byl diskutován i vliv na imunitu organizmu. Princip působení serotoninu se odráží v mnoha léčivech na tlumení depresí a změny nálad.

Zdroj serotoninu

Výchozí látkou pro syntézu serotoninu je aminokyselina tryptofan, ten je enzymem tryptofanhydroláza přeměněn na 5-hydroxytryptofan, který působením dekarboxylázy přechází na serotonin. V lidském organizmu lze serotonin nalézt v krevních destičkách, v gastrointestinálním traktu a v mozku. Serotonin je dále metabolizován na další poměrně důležitou látku a tou je melatonin. Lze říci, že tak, jak je pro bdění důležitá dostatečná koncentrace serotoninu, tak pro spánek je to dostatečná koncentrace melatoninu. Tato metabolická dráha také vysvětluje, proč jsou v zimních měsících zvýšené výskyty depresí a proč se pacienti cítí více unavení.

Biosyntéza a hladina serotoninu v lidském organizmu je ovlivňována mnoha faktory. Prekurzory serotoninu mohou být přijímány v potravě ve zvýšené míře, některé minerální látky jako vápník nebo hořčík jsou důležité pro syntézu. Také lze ovlivňovat eliminaci jeho koncentrace v těle. Mezi potraviny podporující produkci serotoninu patří některé druhy masa, jsou to například krůta, nebo losos, některé druhy zrajících sýrů, vejce, ořechy, celozrnné pečivo, listová zelenina a v neposlední řadě banány. Pokud ovšem člověk užívá některé léky citlivé na interakce s těmito druhy potravin, měl by toto „potravinové“ regulování serotoninu konzultovat s lékařem.

Pobyt na slunci a dostatek pohybu jsou dalším ovlivňujícím faktory pro tvorbu serotoninu. Sluneční svit potlačuje produkci melatoninu a podporuje produkci serotoninu. Také přiměřená tělesná aktivita podporuje tvorbu neurotransmiterů a zbavuje člověka depresivních stavů.

Pro syntézu látek v organizmu je důležitá energie. Tu lze podpořit zvýšenou konzumací potravin s obsahem koenzymu Q10. Ten reguluje získávání energie z potravin a její následné ukládání do ATP. Zdrojem jsou například sojový olej, některé druhy ryb (sardinky, makrela) a hovězí maso.

Léčba na bázi serotoninu

Serotonin podporuje pozitivní emoce a dobrou náladu. Pokud pacient trpí depresemi, nebo dalšími onemocněními, která jsou závislá na dostupnosti serotoninu, je snahou účinek tohoto neurotransmiteru prodloužit. Mezi léčiva, která dostupnost serotoninu podporují, patří například inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, nebo inhibitory monoaminooxidázy.

Jelikož léčba depresí vyžaduje velice individuální přístup, je tato skupina antidepresiv stále vyvíjena. Jednotlivé skupiny antidepresiv (AD) jsou řazeny do generací a snahou je, aby každá novější generace byla účinnější a bezpečnější pro pacienta. Současná medicína nabízí přes 40 různých antidepresiv s různými mechanizmy účinku. I. generace AD zahrnuje klasická, tricyklická antidepresiva. Do této skupiny patří například amitriptylin, nebo dosulepin (znám pod obchodním názvem Prothiaden). AD druhé generace byla vyvíjena v sedmdesátých letech a jednalo se většinou o heterocyklické sloučeniny. V dnešní době se prakticky nepoužívají.

III. generace antidepresiv zahrnuje SSRI antidepresiva, což jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (selective serotonin reuptake inhibitors). Tyto látky prodlužují dobu působení serotoninu po uvolnění do synaptické štěrbiny. SSRI antidepresiva patří mezi základní, jsou v dnešní době lékem první volby. Mezi zástupce těchto látek patří například citalopram, escitalopram, nebo sertralin. Tyto látky mají mnoho výhod, ke kterým patří dobrá snášenlivost, bezpečnost, rychlý nástup účinku. Mohou být předepsány i praktickým lékařem a jinými specializacemi, než je psychiatrická. Dnešní farmaceutický průmysl nabízí i generické formy. SSRI jsou používány i v jiných indikacích, (poruchy příjmu potravy, snižování aktivace krevních destiček). Mohou být užívány dlouhodobě z hlediska návykovosti, ale při jejich vysazování je vhodné snižovat dávky pozvolna. Okamžité vysazení může způsobit dočasně podráždění a nervozitu pacienta. Nežádoucí účinek z hlediska dlouhodobého podávání, který se u některých pacientů může objevit, je pokles nebo ztráta libida.

Další skupinou III. generace, které specificky zvyšují dostupnost serotoninu, jsou SARI (serotonin antagonist/reuptake inhibitors) antidepresiva. Tyto látky působí hned dvojím mechanizmem – vykazují mírný inhibiční efekt na zpětné vychytávání serotoninu, mimo to ale působí druhým mechanizmem, silným blokačním efektem na serotoninové receptory 5-HT 2A. Další výhodou tohoto antidepresiva je působení na spánkové poruchy včetně úpravy spánkové architektury.

I poslední IV. generace antidepresiv zahrnuje zástupce působící specificky na dostupnost serotoninu v nervové tkáni. Tyto látky přichází na konci 20. století a jejich působení má duální charakter. Patří sem SNRI (serotonin and noradrenalin reuptake inhibitors) antidepresiva, která působí současně na vychytávání serotoninu i noradrenalinu (jednotlivé látky se liší ve své schopnosti ovlivňovat jednotlivé neurotransmitery). Druhou skupinou jsou látky označované jako NaSSA (noradrenergní a specifické serotonergní antidepresivum), které ovlivňují dostupnost serotoninu modulací příslušných receptorů.

Ještě jedna skupina léčiv ovlivňuje dostupnost serotoninu a tím jsou léčiva ze skupiny IMAO (inhibitory monoaminooxidázy). Tyto látky jsou děleny do dvou generací a jejich cílem je potlačovat odbourávání serotoninu a dalších biogenních aminů v organizmu. I. generace zahrnuje neselektivní ireverzibilní IMAO, II. generace pak ty selektivní zástupce.

Serotoninový syndrom

Přestože je serotonin látkou pro organizmus důležitou, v některých případech farmakoterapeutického přístupu může dojít ke vzniku nežádoucích zdravotních komplikací. Serotoninový syndrom vzniká následkem hyperstimulace serotoninového systému v lidském organizmu (zvláště postsynaptických receptorů). Projevem jsou psychické změny pacienta k horšímu, neurologické poruchy, problémy s kardiovaskulárním systémem a s GIT, horečka, pocení.

Příčinou vzniku tohoto nepříznivého stavu pacienta je nevhodná kombinace jakéhokoliv SSRI antidepresiva s jiným léčivem (nejčastěji s IMAO). Ke vzniku syndromu může dojít i současným užíváním SSRI a tryptofanu (potraviny bohaté na tryptofan, volně prodejné potravní doplňky). Citlivěji také reagují pacienti, jejichž zdravotní stav není zcela v pořádku (mimo léčenou depresi), zvláště pak kardiaci.

Základem léčby je vysazení všech léčiv ovlivňujících serotoninový systém plus doplňková léčba. Při mírném projevu a okamžitému vysazení léčby mohou příznaky odeznít i do 24 hodin. Takovéto stavy lze řešit ambulantně, s případným podáváním benzodiazepinů. U těžších stavů je nezbytná hospitalizace (zvláště z důvodu kardiovaskulárních potíží).

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Zdroje:

Vodrážka Z.: Biochemie, 1999, Academia, Praha.

Hanáková T. Farmakoterapie deprese, Pharma news, 2012, 11-12.

Češková E.: Možnosti farmakoterapie deprese, Praktické lékárenství, 2006, 6, 261.

Mohr P. Serotoninový syndrom – diagnostika, terapie, prevence, Psychiatrie pro praxi, 2001, 3, 117.