Rychlejší a cílenější léčba rakoviny? Doktorandka z CEITEC zkoumá speciální nanonosiče

Diagnostikovat rakovinu v počáteční fázi a zefektivnit její léčbu. To by mohly dokázat lipozomální nanonosiče, které v těle umějí rakovinový nádor nejen vyhledat, ale dokonce i snížit jeho rezistenci vůči chemoterapii. Výzkumem se ve skupině Chytré nanonástroje na CEITEC VUT zabývá doktorandka Michaela Vojníková, která letos uspěla i v soutěži Brno Ph.D. talent, kde získala tříletý grant.

Pomoci s léčbou rakoviny chtěla absolventka Chemie pro medicínské aplikace na FCH VUT už od dětství. Mohla za to rodinná anamnéza. „Potýkáme se s obgenerační rakovinou, což postihuje naši psychiku. Každý z nás musí být připraven, že to může být právě on. I proto jsem se jako dítě chtěla stát lékařkou,“ objasnila důvod své výzkumné orientace Michaela Vojníková, která se doposud zabývala biokeramickými materiály pro rekonstrukci narušených nervů – s projektem loni vyhrála i národní kolo mezinárodní soutěže Falling Walls Lab. 

Když se jí ale před rokem otevřela možnost vstoupit do týmu CEITEC VUT, který zkoumá využití nanonosičů v léčbě rakoviny a dalších vážných nemocí, rozhodla se mladá doktorandka napnout síly zde. „Pracujeme s lipozomálními částicemi o velikosti desítek nanometrů, které mají strukturu miniaturní klece. Dovnitř můžeme umístit různé chemické látky a ty se vlivem teploty či pH prostředí začnou uvnitř těla uvolňovat,“ vysvětlila princip metody Vojníková.

Nanonosiče na bázi lipozomů se v medicíně používají už od 60. let – většinou však obsahovaly pouze chemoterapeutika a nefungovaly spolehlivě. Nyní však výzkumníci skupiny Chytré nanonástroje zkoumají využití různých transportních systémů i pro tzv. teranostiku, která kombinuje látky s diagnostickými a terapeutickými účinky. Rakovinu dokážou odhalit i ve velmi časném stadiu, kdy ještě není rozpoznatelná na zobrazovacích zařízeních. Právě pozdní diagnostika nemoci je podle doktorandky jednou z největších překážek v léčbě rakoviny. Lékaři ji zpravidla identifikují až po určité době, kdy se v těle výrazněji projevuje. To však může změnit nová metoda: „Do krevního řečiště se injekcí vpraví lipozomální nosiče. Ty putují po těle a vyhledávají rakovinné buňky, které kolem sebe vytvářejí specifické kyselé prostředí. V okamžiku vzájemné interakce se otevřou, vypustí diagnostickou látku, která je viditelná na magnetické rezonanci. A tak budeme schopni spolehlivě určit, kde v pacientově těle dochází k rakovinnému bujení,“ popsala vědkyně.

Kromě diagnostických složek mohou lipozomální nanonosiče obsahovat i léčebné složky, které připraví rakovinové buňky o schopnost rezistence vůči chemoterapeutikům. „Dnešní nanonosiče bohužel interagují i se zdravými buňkami a zabíjejí je. Já se snažím vyvinout nanonosiče se speciálními receptory na povrchu, které budou komunikovat pouze s buňkami rakoviny,“ dodala Vojníková. Jednou z testovaných léčebných látek je siRNA, která dokáže oslabit aktivitu příslušných genů rakoviny způsobujících rezistenci vůči chemoterapii. „Rakovina je v tomto ohledu velmi rychlá a sofistikovaná. Neustále reaguje na měnící se prostředí. Když se ji snažíme zničit, během vteřiny změní svou genetickou informaci a stane se vůči léčbě okamžitě odolnější,“ vysvětlila. Látka siRNA se však z nanonosiče u rakovinové buňky vypustí ven a připraví ji o obranné schopnosti. Pacientům by pak k léčbě mohla stačit jednorázová dávka chemoterapie. „Iritují mě fake news, že lék na rakovinu už dávno existuje. Není to pravda. Doufám ale, že se nám výzkum podaří dovést do zdárného konce a dojde k jeho aplikaci. Jde o celkem levnou metodu, která by výrazně zefektivnila diagnostiku a také zvýšila úspěšnost léčby rakoviny. A pacienti by nemuseli trpět několik let,“ uzavřela Vojníková.

Převzato z: