Hlavní strana Články na přání Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza

Datum: 13.2.2013

Roztroušená skleróza míšní (RS) neboli skleróza multiplex je autoimunitní onemocnění neurologického charakteru. Onemocnění postihuje poměrně mladou populaci a mnohdy bývá příčinou nevratné invalidity pacienta.

Roztroušená skleróza je problémem nejen zdravotním, ale také sociálním. Pacienti s touto diagnózou prakticky nemohou dostat žádnou práci a jsou odkázáni na finanční pomoc rodiny a státu. Navíc se zdravotní stav pacientů většinou nezlepšuje, spíše naopak.

Charakteristika onemocnění

Příčina onemocnění ještě stále není zcela objasněna, předpokládá se částečný vliv genetické predispozice, částečně vliv zevních faktorů. RS je onemocnění chronické, postihující mozek a míchu, konkrétně se jedná o poškození myelinu a axonů nervové sítě.

Rizikové věkové rozhraní, při kterém dochází k prvnímu projevu příznaků, je mezi 20. až 40. rokem věku pacienta. Ženy jsou tímto onemocněním postiženy dvakrát častěji, než muži. Prevalence onemocnění v České republice se pohybuje ročně kolem 100 – 130 pacientů na 100 tisíc obyvatel. Ročně je diagnostikováno celkem až 600 nových případů roztroušené sklerózy. Přestože u první manifestace onemocnění je nevětší pravděpodobnost věku 20-40, někdy se může objevit RS u malého dítěte nebo v pozdním věku.

Z genetického hlediska je pravděpodobnost, že dítě, které je potomkem nemocného rodiče, bude také nemocné, jen asi 3-5 %. Proto z hlediska genetiky není toto onemocnění považováno za velké riziko.

Imunitní systém pacienta je v posuzování RS poměrně důležitý. Spouštěčem autoimunitní reakce může být prodělané virové nebo bakteriální onemocnění. Také vliv prostředí, ve kterém pacient žije, může ovlivnit iniciaci onemocnění, stejně jako třeba stres. U žen můžou být spouštěčem hormonální změny.

Projevy onemocnění

Po iniciaci onemocnění dochází k tvorbě zánětlivého infiltrátu (T-lymfocyty, B-lymfocyty, makrofágy), který se soustřeďuje v bílé hmotě centrálního nervové soustavy (CNS). Tento infiltrát má za následek poškození myelinu a axonů. Ztráta myelinu a poškození axonů vede k nevratné atrofii CNS. Postupující atrofie CNS zvyšuje invaliditu pacienta.

K makroskopickým projevům onemocnění patří postižení různých soustav organizmu, postižený orgán je závislý na lokalizaci zánětlivého infiltrátu.

zánět očního nervu
poruchy citlivosti končetin
inkontinence
erektilní dysfunkce
kognitivní deficit

Problémy kognitivních funkcí se mohou projevovat až u 30 % pacientů s roztroušenou sklerózou. Mezi typické příznaky patří poruchy pracovní paměti, rychlost zpracování informací, problémy s udržením pozornosti.

Mimo příznaky spojené s lokalizací infiltrátu jsou pozorovány i celkové příznaky, jako jsou únava, poruchy spánku a změny nálad. Změnami nálad může trpět více než polovina všech pacientů. I když jsou v tomto směru popisovány jak euforické tak depresivní stavy, u pacientů v dnešní době převládají spíše pocity deprese. Ve starší literatuře tomu ovšem bylo jinak. Pokles euforických stavů oproti minulosti může být vysvětlován tak, že na psychický stav působí více faktorů, které ovlivňují konečný stav pacienta. Sociální dopad onemocnění spojený se ztrátou zaměstnání a zhoršení finanční situace se na poměru euforie a deprese v chování pacienta zajisté podílí.

Diagnostika a léčba

Klinický obraz onemocnění je posuzován na základě neurologických vyšetření, vyšetření mozkomíšního moku a magnetické rezonance (MRI). Ke spolehlivé diagnostice je třeba, aby měl pacient za sebou prodělanou minimálně první akutní ataku - tedy akutní zánětlivý projev onemocnění. Čím dříve je onemocnění odhaleno, tím rychleji může být zahájena léčba a tím lepší je prognóza pro pacienta.

Onemocnění může mít různý průběh v závislosti na typu RS. Nejčastější formou (až 85 % pacientů) je relaps-remitentní forma, kdy se období atak střídá s obdobím remise. Dalšími typy jsou primárně progredující a sekundárně progredující RS, maligní RS. Onemocnění může během svého průběhu přecházet z jedné formy do jiné.

Terapie roztroušené sklerózy je rozdělena do dvou základních celků - imunomodulační a imunosupresivní terapie a terapie symptomatická. Z farmakologického hlediska je lékem první volby pro akutní ataky metylprednisolon v dávce 3-5 g během 1 týdne. V případě jeho podávání ale musí být brán zřetel na nežádoucí efekty spojené s léčbou – protekce žaludeční sliznice, suplementace kalia, vyhnutí se iniciaci depresivního stavu pacienta. Pokud pacient nereaguje na horní hranici koncentrace methylprednisolonu, pak se dávka dále nezvyšuje, ale látka je kombinována s použitím cytostatika cyklofosfamidu. Lék pro relaps-remitentní formu RS jsou interferon beta a glatirameracetát.

Symptomatická léčba zahrnuje podání analgetik, antiflogistik, antispastik nebo antidepresiv. Péče psychologa či psychiatra je velice důležitá. Roztroušená skleróza je onemocnění vyžadující multispecializační přístup, který zahrnuje mimo neurologů a psychologů také péči psychiatra, ortopeda, gastroenterologa, nebo sexuologa.

U žen je důležité zohlednit také další skutečnost. Vzhledem k tomu, že RS postihuje pacientky v reprodukčním věku, je pravděpodobnost, že dříve nebo později bude nutné řešit konfrontaci onemocnění s možností početí. Studie jsou v tomto směru velice příznivé. Ukazuje se, že onemocnění bývá v průběhu těhotenství stabilizováno hormonálními změnami v těle ženy. Dokonce je možné zvolit i porod přirozenou cestou. Léky na RS musí být ovšem vysazeny buď před početím, nebo nejpozději během zjištění těhotenství. Během prvního půl roku po porodu je ovšem výrazně zvýšené riziko akutní ataky, kterému je vhodné předcházet použitím imunoglobulinů. Tato medikace umožňuje pacientce své miminko i kojit.

Pacienty nemocné roztroušenou sklerózou sdružuje Unie Roska. Společnost nabízí pacientům s handicapem pomoc k dosažení kvalitního a plnohodnotného života.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.