Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíRizikové faktory karcinomu prsu – čeho se bát a čeho...

Rizikové faktory karcinomu prsu – čeho se bát a čeho nikoliv

Datum: 6.2.2012 

Nádorová onemocnění jsou stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí. U žen pak představují karcinomy prsu jedno z nejčastějších maligních nádorových onemocnění. V České republice jde vůbec o nejčastější nádorové onemocnění žen (Prausová, 2010). V současné době tak u nás každá devátá žena v průběhu svého života touto chorobou onemocní a každá třicátá žena této chorobě dokonce podlehne (Chovanec et al., 2008). Karcinom prsu má přitom neustále rostoucí incidenci a to nejen v rámci naší republiky, ale i v dalších zemích (Prausová, 2010; Strumylaitė et al., 2010). Nelze se proto divit, že karcinom prsu představuje velmi časté téma nejen vědeckého výzkumu, ale i zdravotně-preventivních programů a v neposlední Počáteční příznaky rakoviny prsuřadě také téma mediální. V tomto článku se dozvíte také o obecných rizikových faktorech nádorového bujení, pokusme se proto nahlédnout pod pokličku a říci si něco o příčinách nádorového bujení obecně.

Nádorové onemocnění lze obecně považovat za onemocnění na buněčné úrovni (Kumar et al., 2005). Každá buňka lidského těla má svou přesně definovanou úlohu - v rámci které také buňka ví kdy a za jakých okolností se dále dělit. Právě jedinečná rovnováha mezi buněčným dělením, buněčnou diferenciací a programovanou buněčnou smrtí umožňuje, aby se z jediné oplozené buňky (zygoty) vyvinul složitý mnohobuněčný organizmus - jakým je například člověk.

Dělení buněk je za normálních okolností velmi dobře regulované, neboť v mnohobuněčném organizmu je nesmírně důležité, aby toto dělení probíhalo pouze cíleně a účelně. Proto existují geny (a jejich produkty), které tuto rovnováhu hlídají a zajišťují, aby dělení buněk bylo náležitě regulováno (Vogelstein a Kinzler, 1998; Kumar et al., 2005).

V případě nádorového onemocnění jsou ovšem tyto kontrolní mechanizmy porušeny a buňky se mohou začít nekontrolovaně dělit. Je to většinou dlouhý a několikastupňový proces, než se ze zdravé buňky stane buňka nádorová - ovšem jakmile se tak již stane, může se nádorová buňka (a její dceřiné buňky) začít bez omezení dělit a dát za vznik nádoru, který bude mít určité (veskrze negativní) klinické důsledky pro svého nositele (Vogelstein a Kinzler, 1998; Kumar et al., 2005).

Faktory, které způsobí, že se z normální buňky stane buňka nádorová, označujeme obecně jako karcinogeny. Tyto faktory mohou být obecně biologické (některé viry), chemické (řada chemikálií ale i léčiv) či fyzikální povahy (například různé druhy ionizujícího záření) (Kumar et al., 2005). Kromě působení těchto vnějších faktorů však musíme brát v úvahu i otázku genetiky (Vogelstein a Kinzler, 1998), která může ovlivnit vznik nádorového onemocnění hned dvěma různými cestami.

První cestou jsou vrozené - zárodečné mutace důležitých genů, které se podílejí na stabilitě lidského genomu a regulaci buněčného cyklu. Pokud je ve všech buňkách našeho těla přítomná mutace takovéhoto důležitého genu - zvyšuje to výrazným způsobem šanci, že se u nás rozvine určité nádorové onemocnění (Vogelstein a Kinzler, 1998). Mutace různých genů často vedou preferenčně k rozvoji nádorů určitých orgánů. Například v případě hereditárního karcinomu prsu jsou nejčastěji nacházeny mutace genů BRCA1 a BRCA2, ačkoliv je třeba říci, že kauzálních genů u hereditárního karcinomu prsu již dnes známe mnohem více (Kumar et al., 2005). Hereditární nádory prsu jsou v populaci mnohem vzácnější než sporadicky vznikající nádory, které tvoří 75 - 85 % všech případů této choroby (Prausová, 2010).

Druhá cesta je cesta vrozené predispozice k nádorovým chorobám obecně. Tato predispozice je ovlivňována komplexně velkým množstvím genů, například geny, které regulují rychlost metabolizmu či odbourávání škodlivých látek nebo léčiv, dále pak geny, jejichž produkty se podílejí na reparaci poškozené DNA a celá řada dalších genů (Vogelstein a Kinzler, 1998). Každý z nás tak má určitou - větší či naopak menší - genetickou predispozici k rozvoji nádorové choroby v průběhu života. Toto riziko je samozřejmě modifikováno škodlivými faktory zevního prostředí, se kterými se člověk v průběhu života setkává. Není to tedy vždy jenom karcinogen, který o vzniku nádorového bujení rozhoduje. Vznik nádorového bujení je složitý proces, kdy dochází k reakci karcinogenu s konkrétním jedincem - konkrétními buňkami, které mohou být (díky své genetické výbavě) k nádorovému bujení různě odolné (Vogelstein a Kinzler, 1998; Kumar et al., 2005).

Snímek rakoviny prsu

Nyní se konečně vrátíme zpět ke karcinomu prsu. Také u karcinomu prsu známe geny velkého účinku, které způsobují hereditární formu tohoto karcinomu. Kromě již výše zmíněných genů BRCA1 a BRCA2 jsou to například geny TP53, PALB2, CHEK2, PTEN, STK11 a další (OMIM: 114480).

Pokud jde o další faktory vzniku karcinomu prsu, tak jsou zde nejčastěji zmiňovány endokrinní faktory a to zejména vliv estrogenů (Chovanec et al., 2008; Prausová, 2010). Z tohoto pohledu lze pak za rizikové faktory považovat následující (Prausová, 2010; Strumylaitė et al., 2010):

  • Časná menarche
  • Pozdní menopauza
  • Nuliparita (ženy, které nikdy nerodily)
  • První gravidita v pozdějším věku
  • Dlouhodobější užívání substituční terapie estrogeny

Dále je uváděna například obezita, neboť tuková tkáň se rovněž stává významným zdrojem steroidních hormonů (Chovanec et al., 2008). Nelze zapomenou také na často zmiňovaný negativní vliv užívání hormonální antikoncepce s estrogenní složkou, nicméně dnešní preparáty s nízkou dávkou estrogenů jsou již obecně považovány za víceméně bezpečné (Prausová, 2010). Významným karcinogenním prvkem je rovněž ionizující záření a v literatuře je zmiňována také celá řada dalších potenciálních karcinogenů (Strumylaitė et al., 2010).

V souvislosti se vznikem karcinomu prsu byl relativně nedávno zmíněn potenciálně rizikový faktor, který vzbudil velkou pozornost vědecké i široké veřejnosti. Tím potenciálně rizikovým faktorem je užívání podpažních antiperspirantů. Tato teorie kolovala určitou dobu sdělovacími prostředky, nicméně žádné větší vědecké studie ji nepotvrzovaly, ba naopak žádné takové riziko nepotvrdily (Mirick et al., 2002). První studie, která toto tvrzení podporovala, byla práce Krise McGratha, který o této možnosti informoval v roce 2003 (McGrath, K. G., 2003). McGrath pracoval se skupinou 437 žen s diagnózou karcinomu prsu, u kterých podrobněji zkoumal jejich hygienické návyky. V závěru studie shrnul, že vyholování podpažních jamek a užívání deodorantů či antiperspirantů v této oblasti opravdu může zvyšovat riziko karcinomu prsu. Nutno ovšem říci, že další prováděné studie toto riziko nepotvrdily (Fakri et al., 2006; Namer et al., 2008, Darbre, 2009). Jedním z problémů podobných studií je fakt, že používání těchto výrobků je natolik rozšířené, že je velmi obtížné najít dostatečně velkou kontrolní skupinu žen, která by tyto prostředky nepoužívala, a zároveň by nešlo o skupinu například z jiného geografického území, kde lze předpokládat odlišný genotyp a tudíž odlišnou genetickou predispozici k rozvoji nádorových onemocnění obecně. V současné době tedy neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by užívání antiperspirantů či deodorantů významným způsobem zvyšovalo riziko vzniku karcinomu prsu (Darbre, 2009). Jak je ovšem ve studii zmiňováno, neměli bychom toto riziko do budoucna zcela vylučovat - neboť každý kosmetický přípravek může být pro lidské zdraví potenciálně rizikovým. Z pohledu bezpečnosti je dobré o potenciálních rizicích uvažovat (Darbre, 2009).

Co říci závěrem. Nádorová onemocnění - tedy i karcinom prsu - vznikají na základě interakci genotypu a prostředí. Každý z nás má určitou genetickou výbavu, která nám umožňuje (lépe či hůře) bojovat s faktory, které mohou nádorové bujení vyvolat. Na každého z nás tak prostředí působí poněkud jinak. Není v našich silách působení všech rizikových faktorů ze svého života eliminovat. Můžeme se však snažit tato rizika alespoň určitým způsobem modifikovat.

Autor: MUDr. Antonín Šípek


Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme


Použité zdroje:

Darbre P. D. (2009) Underarm antiperspirants/deodorants and breast cancer. Breast Cancer Res.;11 Suppl 3:S5.

Fakri, S., Al-Azzawi, A., Al-Tawil, N. (2006) Antiperspirant use as a risk factor for breast cancer in Iraq. East Mediterr Health J. 12(3-4):478-82.

Chovanec, J., Dostálová, Z., Navrátilová, J. (2008) Karcinom prsu - Aktuální problém. Interní. Med. 10 (2): 84-89.

Kumar, V., Abbas, A., Fausto, N. (2005) Robbins and Cotran pathologic basis of disease. 7. vydání. Elsevier Saunders, 1525s.

McGrath, K. G. (2003) An earlier age of breast cancer diagnosis related to more frequent use of antiperspirants/deodorants and underarm shaving. Eur J Cancer Prev. 12(6):479-85.

Mirick, D. K., Davis, S., Thomas, D. B. (2002) Antiperspirant use and the risk of breast cancer. J Natl Cancer Inst. 94(20):1578-80.

Namer, M., Luporsi, E., Gligorov, J. et al. (2008) [The use of deodorants/antiperspirants does not constitute a risk factor for breast cancer]. Bull Cancer. 95(9):871-80.

Prausová, J. (2010) Karcinom prsu - problém i v 21. století. Interní Med. 12(1): 26-32.

Strumylaitė, L., Mechonošina, K., Tamašauskas, S. (2010) Environmental factors and breast cancer. Medicina (Kaunas). 46(12):867-73.

Vogelstein, B., Kinzler, K. W. (1998) The Genetic basis of human cancer. 1. vydání. New York: McGraw-Hill, 731 s.

Online Mendelian Inheritance in Man, OMIM (TM). Johns Hopkins University, Baltimore, MD. MIM Number: 114480: 9/7/2011: World Wide Web URL: http://www.omim.org/entry/114480

Obrazové přílohy:

Wikimedia commons: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:En_Breast_cancer_illustrations.gif

Wikimedia commons: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:LobularBreastCancer.jpg

http://www.sxc.hu/

 


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn