První genom mořské rostliny nabízí návod na přežití v moři

Mezinárodní tým přečetl genom mořské trávy vochy mořské (Zostera marina), která pocházela z populace v Baltském moři, u břehů Finska.

Navzdory své přezdívce nejsou vochy skutečné trávy. Jde o kompletně ponořené mořské kvetoucí rostliny z čeledi vochovitých (Zosteraceae), která je blízce příbuzná dalším vodním rostlinám, rdestům. Aby badatelé lépe pochopili adaptace rostlin, které jim pomáhají ve slaném prostředí, porovnali genom vochy s genomem sladkovodní závitky mnohokořenné (Spirodela polyrhiza) z příbuzenstva okřehku.

Vocha mořská je rozšířená v pobřežních oblastech velké části severní polokoule. Teď se stala historicky první mořskou kvetoucí rostlinou, jejíž genom jsme kompletně přečetli. Vocha je klíčovým druhem při vzniku pobřežních mořských společenstev. Vědce zajímalo, jaké mají vochy triky pro přežití v moři a jak se na úrovni genů adaptují na měnící se klima.

Vedoucí výzkumu Jeanine Olsen z nizozemské Univerzity v Groningenu popsala znaky vochy mořské jako snad nejextrémnější adaptace, jaké mohly vytvořit suchozemské a vlastně i sladkovodní rostliny. Vochy mořské si během evoluce upravily buněčné stěny, které teď připomínají spíše stěny buněk řas než buněk kvetoucích rostlin. Podobně si změnily i světelné receptory, obranné mechanismy a signalizaci, systém opylování a regulaci vody v rostlinném těle. Pěstitelé plodin teď také budou mít možnost prostudovat mechanismy odolnosti vůči solím, které vochám umožňují fungovat ve slané vodě.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: