PRRI vydá Černou a Bílou knihu

Po Bílé knize (White book - Genetically Modified Crops; Scientific opinion of Czech researchers working with GMO - stáhnout lze na http://www.bc.cas.cz/en/MOBITAG.html?White-Book-on-GMO), kterou v loňském roce našeho předsednictví EU vydali čeští vědci, se letos chystá další podobné upozornění na neutěšenou situaci moderních šlechtitelských metod v Evropě Black & White Book. Sestavuje ji občanská organizace Public Research & Regulation Initiative - PRRI a  - jak název odpovídá - má reflektovat jak nedostatky, tak pozitiva současné biotechnologie a hlavně jejího využití.

Myšlenka, na které je PRRI založena je následující: vlády a různé organizace investují značné prostředky do výzkumu moderní biotechnologie. Tato technologie má zajistit potraviny, ošacení, zmírnit nedostatek sladké vody a poskytnout účinné prostředky pro zdravotnictví. Uskutečnění těchto cílů je do značné míry závislé na regulacích oboru. Ty jsou dány legislativou jednotlivých států a ta je zase odvozena od mezinárodních dohod jako je např. Cartagenský protokol k Úmluvě o biologické rozmanitosti. Při sestavování těchto závažných mezinárodních dokumentů chybí účast vědeckých pracovníků. Komunita čítající desetitisíce odborníků, kteří mají nejvíce faktických informací o dané oblasti a reprezentují tisíce pracovišť, se jednání neúčastní. Sestavení závazných mezinárodních dokumentů je pak plně v rukou úředníků, politiků a různých nátlakových organizací hájících své partikulární cíle, které se v hojné, počtu pravidelně zúčastní.

Výsledkem pak jsou mezinárodní dokumenty odporující vědě a praktickým zkušenostem. Tímto způsobem se do Cartagenského protokolu politici a úředníci EU prosadili známé kapitoly, umožňující zakázat dovoz transgenních organismů, i v případech, kdy k tomu nejsou faktické důvody. Tyto body odporují mezinárodním dohodám, které sice také umožňují případné zákazy dovozu, ale musí být podloženy vědeckými skutečnostmi.

Podobně Aarhuská úmluva dává veřejnosti četná práva, ale žádnou povinnost. Veřejnost má právo účastnit se rozhodování o různých kauzách v oblasti biotechnologie, ale nemá povinnost se o nich informovat. Takže dáma, která u nás napsala do jednoho časopisu, že příčinou alergie na jahody je to, že jsou geneticky modifikované a je v nich gen ryby, má podle Aarhuské dohody právo účastnit se rozhodování o regulacích GMO.

Proto v roce 2004 založila skupina biotechnologů na Technologické Univerzitě v Delftu (Nizozemsko) iniciativu PRRI s cílem poskytnou odborníkům fórum, na kterém by získali informace o významných mezinárodních akcích, jako je MOP, což je označení pro konferenci účastníků Cartagenského protokolu (the Meetings of the Parties to the CPB - MOP), která pak mají významný dopad na pracovní možnosti v jejich výzkumu. Dalším cílem je získat fondy, které by umožnily vyslat na tato shromáždění vědce, specialisty na projednávané problémy. Vědci jsou totiž financováni z výzkumných grantů a pravidla účtování nedovolují využít prostředků na účast v politických akcích typu MOP a podobných.

K současnému MOP, který započal 11. října v Nagoya v Japonsku, vydala PRRI tiskové prohlášení. Tématem tohoto pátého MOP je veřejnoprávní výzkum jako cesta k zajištění potravy a udržitelnému zemědělství. Záměrem je ve smyslu Cartagenského protokolu sdílet přínosy moderní biotechnologie. Desetitisíce vědců se snaží přispět k dosažení uvedených cílů, ale zároveň upozorňují, že jejich snaha bude marná, pokud regulační systémy, jako je právě Cartagenský protokol, nebudou používány vyváženě a způsobem založeným na vědě. Zúčastněné státy by měly neustále sledovat, jak uplatnění protokolu ovlivňuje výzkum, aby zajistily, že skutečně přispívá ke sdílení přínosů.

Moderní biotechnologie má potenciál přispět k udržitelnosti zemědělství a splnit obrovské úkoly, které před ním stojí. Je to zabezpečení potravy pro miliardu podvyživených lidí a do roku 2050 zdvojnásobit produkci vzhledem k růstu populace. Splnit to při úsporách sladké vody, fosilních paliv a dusíku. Snížit odlesňování, erozi a znečištění vody. Přispět ke zmírnění klimatických změn a vyrovnat se s jejich dopadem.

V tiskovém prohlášení uvádí PRRI některé příspěvky, které pro nás Evropany budou poučné. Předseda Společnosti pro biologickou bezpečnost Iránu Dr. Behzad Ghareyazie zdůraznil, že rozvojové země včetně muslimských musí podpořit přístup k moderním biotechnologiím. „Zkreslené a nadměrné regulace je jedna z překážek přínosů moderních biotechnologií. Irán jako první uvedl k hmyzu rezistentní rýži, aby snížil použití přírodu poškozujících chemikálií."

Předsedkyně Africké sekce ISAAA (Mezinárodní servis pro přijetí agri-biotechnologických aplikací) Dr. Margaret Karembu věří, že Afrika nesmí být odsunuta od biotechnologií, protože ty mají možnost odstranit hlad, kterým trpí v Africe jeden ze tří lidí. Ukazuje to třeba Bt bavlník v Burkina Faso, který přinese kolem 100 milionů USD ročně a sníží použití pesticidů na polovinu. Biotechnologie již v laboratoři vyvinula odrůdy potravinářských plodin, jako jsou banány, cizrna, proso, batáty a další, které poskytnou zvýšený výnos a omezení ztrát.

Dr. Desiree Hautea z Ústavu šlechtění rostlin Filipínské Univerzity Los Banos uvedla velmi dobré sedmileté zkušenosti s Bt kukuřicí na více než milionu hektarů. Těší se na uvedení prvé transgenní plodiny vyvinuté na Filipínách a to Bt lilku, který je v této oblasti významnou potravinou. Je velmi optimistická, protože v její zemi se zavedlo na vědě založené rozhodování.

Také Dr. Lúcia de Souza z Brazilského sdružení pro biologickou bezpečnost uvedl, že díky biotechnologii se ušetřilo přes 12 milionů kubických metrů vody a přes 100 milionů litrů nafty. Vědci z Brazílie, Kolumbie, Kostariky a Peru se sdružili v projektu využití přínosů pro udržitelné zemědělství.

Zpráva PRRI by měla být varováním pro Evropu. Při jednání v Cartageně mnohé rozvojové země podporovaly snahu delegace EU prosadit do protokolu zásadu odmítání transgenních odrůd aniž jsou k tomu faktické důvody. Činily tak z obavy před levným dovozem potlačujícím jejich vlastní zemědělství. Dnes tyto země zjišťují, že situace je jiná, že naopak tyto odrůdy jim mohou pomoci s řešením problémů výživy a ekologie. Evropa však trvá na politice založené na pověrách, které povyšuje na „socio-ekonomické faktory" a podle nich nastavuje nákladné a zbytečné regulace.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník