Proč jsou rypoši lysí tak odolní vůči nádorům?

Vědci se postupně dostávají k odpovědi na otázku, proč se podivuhodní rypoši lysí, nejdéle žijící hlodavci světa, dovedou vyhnout rakovinnému bujení. Díky tomuto výzkumu bychom mohli získat bezpečnější kmenové buňky pro medicínu. 

Rypoši lysí žijí až 30 let, tedy asi desetkrát déle, než myši. A Vědci u nich zároveň téměř nikdy neobjevili sebemenší stopy po růstu nádorů. Pokud se nám podaří odhalit jejich tajemství, mohlo by to významně pomoci v regenerativní medicíně i v léčbě rakoviny.

Japonští badatelé z univerzity Hokkaido a Keio odebrali vzorky kožních tkání od dospělých rypošů. Pak přeprogramovali jejich buňky do podoby indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC). Podobně jako embryonální kmenové buňky mohou i iPSC buňky vytvořit prakticky kažtý typ buněk lidského těla.

Lékaři doufají, že s pomocí lidských iPSC buněk budou moci řešit mnoho různých onemocnění. Problém je ale v tom, že když jsou iPSC buňky předčasně transplantovány zpět do těla, tak mají tendenci tvořit nádory.

To platí pro iPSC buňky rozmanitých živočichů. Rypošů lysých se to ale netýká. Když badatelé transplantovali rypoší iPSC buňky do laboratorních myší s extrémně slabým imunitním systémem, tak žádné nádory nevznikly. Japonský tým pátral po příčinách a zjistil, že gen ARF (alternative reading frame), který potlačuje růst nádorů, a který je v lidských i myších iPSC buňkách neaktivní, zůstává v rypoších iPSC buňkách zapnutý.

Badatelé rovněž zjistili, že další gen zvaný ERAS, o němž víme, že vyvolává nádorový růst u myších embryonálních buněk a iPSC buněk, v rypoších iPSC buňkách je naopak vypnutý.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: