Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíPredispozice k infekcím močových cest

Predispozice k infekcím močových cest

Datum: 5.9.2011 

Infekce močového traktu patří k relativně běžným typům infekcí. Močové infekce sice často bývají více nepříjemné než nebezpečné, přesto i tyto infekce mohou být v některých případech smrtící. V průběhu života se s močovou infekcí setká celá řada lidí, onemocnět mohou novorozenci i důchodci, muži i ženy. Přesto jsou obecně k močovým infekcím mnohem náchylnější ženy. Souvisí to nejen s rozdílnou anatomií vylučovací soustavy, ale i s dalšími vlivy. Na druhou stranu ovšem existují i další predispozice k infekcím močového traktu. A své slovo říká i genetika a dědičnost, neboť genetické faktory ovlivňují například slizniční imunitu a další vlastnosti, které v konečném důsledku mohou rozhodnout o tom, jak moc jsme k těmto typům infekcí vlastně náchylní.

Močové infekce určitě patří k těm běžnějším typům infekcí. Po infekcích respiračního traktu představují druhý nejčastější typ infekcí - a pokud bychom počítali pouze infekce vyvolané bakteriemi, pak jde o nejčastější typ infekcí vůbec (Klemenc a Zachoval, 2007). Klasickým vyvolavatelem infekcí močových cest je známá enterobakterie Escherichia coli, která představuje vůbec nejčastějšího původce tohoto typu infekcí (Klemenc a Zachoval, 2007; Minardi et al., 2011). Velká většina infekcí močových cest vzniká na základě vzestupného průniku bakterií do močových cest. Méně častou příčinou je pak rozšíření infekce do močového traktu (v tomto případě hlavně do ledvin) krevní cestou, což je typické spíše u novorozenců a osob s chronickými onemocněními či s určitým způsobem oslabenou imunitou (Klemenc a Zachoval, 2007).

Infekce močových cest se vyskytují u pacientů všech věkových kategorií, v různých obdobích života však mohou souviset s různými příčinami. V prvních měsících života bývají infekce močových cest častější u chlapců, což souvisí s akumulací sekretu pod předkožkou (u chlapců s provedenou obřízkou je také četnost těchto typů infekcí výrazně nižší) (Kolský et al., 2003). V pozdějším věku již bývají infekce močových cest častější u děvčat, což souvisí především s rozdílnou anatomickou stavbou dolních močových cest (Minardi et al., 2011). Vylučovací soustava člověka má několik základních součástí a to sice ledviny, močovody (obojí tvoří tzv. horní močové cesty), močový měchýř a močovou trubici (obojí tvoří tzv. dolní močové cesty) (Klemenc a Zachoval, 2007). Právě ženy mají mnohem kratší délku močové trubice, což usnadňuje průnik bakterií do močových cest vzestupnou cestou (Poršová et al., 2007; Minardi et al., 2011). Další anatomickou predispozicí je vzájemná blízká souvislost ústí močové trubice, pochvy a análního otvoru, což rovněž usnadňuje průnik bakterií (například původem ze střeva) do močových cest (Minardi et al., 2011). Uvádí se, že alespoň jednu ataku infekce močových cest zažije v průběhu svého života nejméně polovina všech žen (Zaffanello et al., 2010).

Escherichia coli

Kromě anatomické predispozice existuje samozřejmě celá řada dalších faktorů, které predisponují ke vzniku infekce močových cest obecně. U dětí jsou takovýmto silným predisponujícím faktorem vrozené vývojové vady močové soustavy, které ovlivňují funkci vylučovací soustavy a normální průtok moči vývodnými cestami (Kolský et al., 2003; Poršová et al., 2007). K dalším predisponujícím faktorům patří například diabetes mellitus, poruchy evakuace moče, špatná hygiena, nedostatek tekutin, časté střídání sexuálních partnerů a řada dalších (Poršová et al., 2007; Minardi et al., 2011). U žen je pak ještě specificky třeba zmínit močové infekce v těhotenství (výskyt infekcí může souviset s hormonálními změnami či s útlakem močových cest zvětšující se dělohou) (Minardi et al., 2011) a infekce spojené s dysbalancí pohlavních hormonů obecně (Poršová et al., 2007; Minardi et al., 2011).

Infekce močových cest se typicky léčí antibiotickou terapií, která se odvíjí od věku pacienta, závažnosti infekce, původce infekce (je-li zjištěn) a dalších faktorů (Kolský et al., 2003; Nickavar a Sotoudeh, 2010). V některých indikovaných případech (například u dětí s vývojovými vadami močových cest) je třeba užívat antibiotika či chemoterapeutika i preventivně - profylakticky (Kolský et al., 2003; Nickavar a Sotoudeh, 2010). Součástí komplexní léčby musí být samozřejmě i eliminace rizikových faktorů a režimová opatření, ke kterým patří správná intimní hygiena, dodržování pitného režimu či vymočení před a po pohlavním styku (Poršová et al., 2007).

Pro úplnost je ovšem potřeba uvést, že v určitých rodinách se opakovaně objevují infekce močových cest, aniž by byla jasná dominance některého z výše uvedených rizikových faktorů (Minardi et al., 2011). Proto začaly infekce močových cest zajímat i genetiky, kteří se již delší dobu snaží najít možné souvislosti genetických faktorů a opakovaných infekcí močových cest. V současné době již bylo identifikováno hned několik genů, které různí autoři dávají do souvislosti se zvýšeným rizikem močových infekcí. Patří sem například tyto geny: HSPA1B, CXCR1, CXCR2, TLR1, TLR2, TLR4, TLR5, TRIF, TRAM, MyD88, SIGIRR, TIRAP, VEGF, TGF- β1 (Zaffanello et al., 2010; Minardi et al., 2011).

Jak takové výzkumy probíhají, si můžeme ukázat na citované studii švédských vědců (Lundstedt et al., 2007). Autoři se věnovali hledání genetické souvislosti s akutní pyelonefritidou. Akutní pyelonefritida představuje zánětlivé postižení pánvičky ledvinné, což je případ vážnější infekce močových cest. Vědci se zaměřili na gen CXCR1, což je gen, kódující specifický chemokinový receptor - tedy receptor, který ovlivňuje cílený pohyb bílých krvinek směrem k chemickému signálu (Lundstedt et al., 2007). Celkem probíhal výzkum sekvencí tohoto genu u 60 osob s anamnézou opakovaných infekcí a u 226 osob z kontrolního souboru. Statistickým zhodnocením získaných výsledků bylo zjištěno, že abnormální sekvence genu CXCR1 je skutečně významně častější u osob s anamnézou opakovaných pyelonefritid, než u kontrol (Lundstedt et al., 2007). Citovaná studie tak přinesla další z důkazů, jak může genetická informace ovlivnit citlivost konkrétních osob k různým typům infekcí.

Infekce močových cest jsou velmi častým problémem žen, ale i mužů, po celém světě. Ačkoliv existuje celá řada „klasických" rizikových faktorů, dnes k nim již musíme řadit i genetickou predispozici. Přestože infekce jsou dobře řešitelné antibiotickou léčbou, může nám pochopení genetických souvislostí pomoci v budoucnosti lépe identifikovat rizikové osoby či lépe navrhovat individuální terapii pro konkrétní pacienty.

Autor: MUDr. Antonín Šípek


Použité zdroje:

Originální Studie:

Lundstedt, A. C., McCarthy, S., Gustafsson, M. C. et al. (2007) A genetic basis of susceptibility to acute pyelonephritis. PLoS One. 2(9):e825.

Připraveno podle:

Science Daily: Genetic Background To Severe Urinary Tract Infections

Další zdroje:

Klemenc, V., Zachoval, R. (2007) Infekce močového ústrojí u žen. Med. Pro Praxi 4(9):432-434.

Kolský, A., Kolská, M., Bébrová, E. et al. (2003) Terapie infekcí močových cest u dětí. Pediatrie pro praxi. 5:267-271.

Minardi, D., d'Anzeo, G., Cantoro, D., et al. (2011) Urinary tract infections in women: etiology and treatment options. Int J Gen Med. 4:333-43.

Nickavar, A., Sotoudeh, K. (2010) Treatment and Prophylaxis in Pediatric Urinary Tract Infection. Int J Prev Med. 2(1):4-9.

Poršová, M., Kolombo, I, Porš, R. et al. (2007) Možnosti prevence recidivujících infekcí močových cest. Med. Pro Praxi 3:116-119.

Zaffanello, M., Malerba, G., Cataldi, L. et al. (2010) Genetic Risk for Recurrent Urinary Tract Infections in Humans. J Biomed Biotechnol. 2010:321082.

Obrazové přílohy:

http://commons.wikimedia.org


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn