Datum: 17.6.2019
Sarah Stellwagen z americké University of Maryland Baltimore County (UMBC) a její kolegyně Rebecca Renberg z Army Research Lab publikovali první kompletní sekvenci dvou genů, které zodpovídají za produkci pavoučího lepidla. To je upravenou lepivou verzí pavoučího hedvábí a podílí se na udržení kořisti v pavoučí síti.
K přečtení zmíněných genů museli použít inovativní přístup. Ten teď mohou využít jejich následovníci při čtení dalších podobných genů, které není právě jednoduché. Geny pavoučího hedvábí jsou veliké a z podstatné části je tvoří repetitivní sekvence. Přečtení sekvence genů pavoučího lepidla a pochopení jejich struktury nás přibližuje k pokročilým biomateriálům.
Před výzkumem Stellwagenové a Renbergové byl nejdelším přečteným genem hedvábí gen o délce 20 tisíc párů bází. Badatelky si nejprve mysleli, že geny přečtou co nevidět. Nakonec to ale trvalo dva roky a byla to pořádná dřina.
Podle Stellwagenové jejich práce skončila s mamutím genem, jehož velikost je více než dvojnásobná oproti dosavadnímu rekordu ve čtení genů hedvábí, asi 42 tisíc genů. Byla to pro ně dlouhá cesta, během které badatelky musely využívat pokročilé technologie a neúnavně skládat sekvence na počítači, aby dostaly správnou podobu genu pro pavoučí lepidlo.
Laboratorní produkce pavoučího lepidla by měla být jednodušší, než v případě pavoučích vláken. Z pavoučího lepidla by mohly vzniknout zajímavé aplikace, například pro boj se škůdci. Pavouci si ostatně tohle lepidlo vyvinuli na lapání hmyzu.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Věda technika výzkum - Přehled zpráv z vědy techniky a výzkumu.
Práce - NabĂdky práce pro studenty
BioelektronickĂ˝ ÄŤip detekuje ve slinách vitamĂny C a D do 20 minut
Na palubě orbitálnà stanice ISS vypěstovali myšà embrya