Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíPotraviny pro život

Potraviny pro život

Datum: 30.12.2009 

Potraviny pro život je název potravinářské technologické platformy při Potravinářské komoře České republiky, která je součástí evropských technologických platforem. Jejich cílem je propojit výzkumné kapacity členských států a stimulovat přenášení výsledků výzkumu a tím přispět k inovacím, ve kterých by se Evropa vyrovnala USA, Japonsku a Číně. Česká platforma byla založena jakou součást evropské platformy Food for Life. Má 4 sekce:

  • Potraviny pro zdraví;
  • Kvalita potravin;
  • Potraviny a spotřebitel;
  • Bezpečnost potravin.

Již z názvu jednotlivých sekcí je zřetelné, že s biotechnologií budou skoro všechny souviset. V první skupině je ve světovém měřítku již známá zlatá rýže. Je to transgenní rýže vyvinutá s cílem bojovat proti v chudých rozvojových zemích velmi rozšířenému poškození zraku až slepotě zejména dětí. Příčinou je strava omezená prakticky na rýži vedoucí k nedostatku vitamínu A. Proto molekulární biologové do rýže zavedli geny, které syntetizují karoteny, což jsou provitamíny A. Kdyby se v oněch zemích tato rýže pěstovala a nahradila v potravě běžnou rýži, významně by to pomohlo.

Nyní se tento problém přesouvá k nám a do průmyslových zemí vůbec. Mnozí si patrně pamatují, že za mládí jim lékaři doporučovali rybí olej. S dostatkem ryb v potravě klesá totiž riziko srdečních chorob, zejména infarktu. Je to právě díky složení tuků v rybách, neboť obsahují zvláštní mastné kyseliny, které jsou nezbytné zejména pro výstavbu buněčných membrán, ale naše tělo je neumí vytvořit. Jsou to kyseliny s nenasycenou vazbou ve svém řetězci tři uhlíky od konce, a proto se nazývají omega-3-nenasycené mastné kyseliny. Četnými klinickými výzkumy se potvrdilo, že snižují riziko nejen srdečních chorob, ale i rakoviny, podporují růst a vývoj dětí a funkci mozku.
Problém je, že ne každý má v jídelníčku dostatek ryb; někomu nechutnají (ani ten rybí tuk pro nás nebýval milovanou pochoutkou), jiný si je nemůže pro jejich cenu dovolit. Navíc nyní hrozí omezení mořského rybolovu, aby vůbec nějaké ryby v moři zůstaly. Situaci řeší biotechnologie podobně jako se zlatou rýží - přenosem nezbytných genů vznikla odrůda sóji obsahující omega-3-nenasycené mastné kyseliny. Jelikož sóju obsahuje mnoho potravin - od pečiva po párky a paštiky - otevírá se možnost použitím nové odrůdy přispět potravinami k našemu lepšímu zdraví.

Také kvalitu potravin - druhá sekce platformy - lze pozvednout vyšlechtěním nových odrůd pomocí biotechnologických metod. Kromě přenosu genů - transgenose - patří do jejich skupiny šlechtění pomocí značek, umlčování nevhodných vlastností - třeba měknutí plodů nebo tvorbu alergenů - případně změna vlastností plodin pomocí ozáření. Jako příklad radiobiologického přínosu pro kvalitu potravin je možno uvést známý český ječmen Diamant, který vyšlechtil již v šedesátých letech minulého století docent Bouma po ozáření (zubařským rentgenem) semen ječmene Valtický. Jiným příkladem je radiační mutant tvrdé pšenice, která dává známou unikátní kvalitu italským těstovinám. Kvalitu zajišťuje biotechnologie i zpracováním surovin. Dříve se pro výrobu sýrů musela zabíjet telata, protože z jejich žaludku se vyrábělo sýřidlo. Dnes se tento enzym vyrábí přenesením příslušného genu do mikroorganismů a telata mohou klidně dospívat.

Nejobtížnější je třetí sekce - potraviny a spotřebitel. Výroba potravin se stále více vzdaluje od těch, kteří je konzumují a komplikuje se. Obchod tuto propast vítá, staví se do falešné role náhradního zdroje-výrobce. Najdeme mléko s názvem ŘETĚZCE, ačkoli ten nejen nechová krávy, ale nemá ani mlékárnu. Bezejmenní výrobci se skrývají za označením „vyrobeno pro ŘETĚZEC". Důvěra nás strávníků tedy výhradně záleží na informacích, které o potravinách dostáváme. Přitom platí zákon trhu, že určitá potravina se bude vyrábět jen tehdy, je-li naděje na poptávku. To je důvod, proč v cenách platíme i nemalý podíl na reklamu.

Bohužel, je to také nástroj, který zneužívají ke svým politickým a pseudonáboženským cílům i některé skupiny agitátorů. Biotechnologie je jejich oblíbeným terčem. Pokud se veřejnost nechá ohlupovat a bude se řídit podle jejich víry, že potraviny vyrobené z plodin vyvinutých biotechnologií je ďáblovo kvítko, ani nejlepších produktů se nedočkáme. Nikdo nebude investovat do jejich vývoje, když agitátoři zlikvidují poptávku.

Výše uvedená zlatá rýže je klasickou ukázkou morálního profilu těchto skupin. Slepé děti je nezajímají. Zlatá rýže byla získána přenosem genů, podle jejich víry je to dílo ďáblovo a zahájili prudkou kampaň k diskreditací této plodiny a chudákům s příjmem ani ne jednoho dolaru na den, dali cynickou radu: jíst pestrou stravu.
Ve světě platí zákony trestající nepravdivou pozitivní reklamu, tj. doporučuje-li se výrobek prostřednictvím vlastností, které nemá. Bohužel, žádný zákon netrestá negativní nepravdivou reklamu, tedy pomlouvá-li se potravina pomocí falešných tvrzení. A zde je zdroj pověr, které deformují trh a připravují nás o užitečné a zdravé potraviny. Bohužel, situace v tomto směru je v Evropě špatná. Právě případ sóji vyrábějící omega-3-mastné kyseliny bude nyní prubířským kamenem.

Proto šíření faktických informací, které skutečnost nezkreslují ani nahoru ani dolu, je významným úkolem platformy. Snaží se k tomu využívat medií, internetu, zvláštních tiskovin a besed. Není pravda, že by se tak dělo ve prospěch firem produkujících biotechnologicky vyšlechtěné plodiny nebo jinak biotechnologii využívajících. Jde o to, aby se výsledky vědy, které využívají jinde, dostaly i k Evropanům.

Poslední sekce se nazývá Bezpečnost potravin. Je to trochu zavádějící překlad, bylo by vhodnější „Nezávadnost potravin". Cílem je v rámci systému kontroly a existující legislativy vyvíjet, aplikovat a šířit nejmodernější metody kontroly chránící trh před potravinami, které by mohly poškodit zdraví konzumentů. I takové vymezení není jednoznačné, protože souvisí s první sekcí. Zdraví mohou poškodit i nezávadné potraviny, jsou-li konzumovány nevhodně, v nevhodném množství nebo v rozporu se zdravým životním stylem. Avšak to je spíš otázka prvé sekce a zdravotnické osvěty vůbec.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník


68

Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

Doporučujeme

Biosimilars USA
Biosimilars
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

LinkedIn