Hlavní stranaZpravodajstvíPomůže genetické inženýrství rostlin v boji proti...

Pomůže genetické inženýrství rostlin v boji proti malárii?

Datum: 17.6.2016 

Celosvětovou poptávku po nejvíce efektivním léku proti malárii – artemisinu, by mohla uspokojit nová a a levná technologie masové produkce prekurzoru této látky v geneticky upraveném tabáku.

Seskviterpenický lakton artemisin je přírodní látka, kterou v malém množství produkuje bylina pelyněk roční (Artemisia annua). Vědci Max Planck Institute of Molecular Plant Physiology vyvinuli novou technologii, se kterou je možné produkovat velká množství kyseliny artemisinové. Z této látky je pak možné vyrobit artemisin. Tato technologie zahrnuje přenesení metabolické dráhy pro výrobu kyseliny artemisinové z pelyňku ročního do tabáku, plodiny, z níž lze získat velké množství biomasy.

Podle člena vědeckého týmu Ralpha Bocka je malárie devastující chorobou tropů a subtropů, která každoročně zabije kolem půl milionu lidí. V dohledné budoucnosti je to podle Bocka právě artemisin, který se stane nejúčinnější zbraní v boji proti malárii.

Potíž je v tom, že získávání artemisinu z rostlin pelyňku anebo geneticky upravených kvasinek (jejichž produkce již běží), je v současné době příliš drahé. Léky s artemisinem jsou tudíž nedostupné pro  množství obyvatel chudších zemí, kde je přitom malárie zásadním problémem.

Pokud by se ale artemisin vyráběl z kyseliny artemisinové, získávané ve velkém z bohaté sklizně biomasy rostlin tabáku, byl by rázem mnohem levnější a dostupnější. Dostal by se tak i k těm, kteří jej potřebují a v současné době si ho nemohou dovolit.

Bock a spol. nazvali novou technologii COSTREL (combinatorial supertransformation of transplastomic recipient lines). První krok tohoto postupu zahrnuje tvorbu transplastomických rostlin přenosem klíčových genů metabolické dráhy kyseliny artemisinové do chloroplastového genomu rostlin tabáku. Ve druhém kroku pak z těch nejlepších transplastomických rostlin vytvořili COSTREL rostliny přidáním dalšího souborů genů podporujících produkci kyseliny artemisinové do jaderného genomu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.


google facebook Digg delicious reddit furl mrwong myspace twitter stumble upon topclanky Jagg bookmarky Linkuj si ! pridej Vybralisme

Více informací najdete zde:


49

Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn