Pokročilé plicní organoidy zrychlí testování léků

Nové plicní organoidy napodobují lidské plíce lépe, než tradičně používané modely plic. Otevírají dveře k rychlému testování a vývoji nových léčiv, přičemž zároveň snižují naši závislost na pokusných zvířatech.

Onemocnění plic jsou v současnosti velmi častou příčinou úmrtí. Podle údajů WHO se v roce 2030 stane chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) třetí nejčastější příčinou všech úmrtí na planetě, kvůli zhoršování kvality ovzduší a následkům covidu-19.

Tradičně se při testování nových léků na CHOPN využívají zvířecí modely. Problém je v tom, že nejde o tak přesné modely lidské dýchací soustavy, jak by bylo třeba. Zároveň se snižuje počet druhů zvířat, které je možné používat k testům aerosolů.

Výzkumný tým vedený odborníky australské University of Sydney vytvořil nové plicní organoidy, které simulují lidské plíce lépe než předchozí modely. Jak uvádí vedoucí výzkumu Thanh Huyen Phan, v tradičních buněčných kulturách se lidské plicní buňky pěstují na Petriho miskách, v podmínkách, které jsou dost vzdálené situaci v lidském těle.

Nové plicní organoidy rostou v podmínkách prostředí, které jsou mnohem podobnější lidskému tělu. Badatelé použili buňky přímo od pacientů a uspořádali je ve vrstvách tak, jak jsou uspořádané buňky v plicní tkáni.

Nové plicní organoidy je možné využívat i k dalším věcem, než jenom k testování léků pro konkrétní pacienty. Jsou užitečné například pro testování toxicity různých látek, jako je křemičitý prach nebo látky vznikající při požárech v krajině.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Phan et al./University of Sydney.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: