Podávání léku na rezistentní vysoký tlak je účinnější než léčba přerušením nervové tkáně kolem ledvin

Vědecký tým 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s kolegy z několika dalších institucí zjistil, že rezistentní vysoký krevní tlak je efektivnější léčit lékem spironolaktonem, než využívat destrukce nervové tkáně kolem ledvin, tedy metodu tzv. katétrové renální denervace (RDN). „Výsledky studie prokázaly, že renální denervace nemá dostačující efekt na pokles krevního tlaku. Potvrdily, že nepatří k běžným způsobům léčby rezistentní hypertenze, ale že součástí terapie pacientů trpících tímto onemocněním by měl být právě spironolakton,“ uvedl jeden z řešitelů studie MUDr. Ján Rosa, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN.                 

Hypertenze patří mezi nejčastější srdečně-cévní onemocnění – postihuje 30 až 40 procent dospělých. O rezistentním vysokém krevním tlaku (rezistentní hypertenzi) se hovoří v případě, kdy se i přes více kombinací léků nedaří snížit krevní tlak na žádané hodnoty. Rezistentní hypertenzí trpí pět až deset procent všech hypertoniků – jen v České republice to může být zhruba 300 000 pacientů.

Katetrizační RDN znamená destrukci takzvaných sympatických nervových pletení v oblasti ledvin pomocí radiofrekvenční energie. Přerušení vláken by mělo způsobit snížení krevního tlaku. Výkon se provádí vpichem přes stehenní tepnu a zavedením katétru (hadičky) do ledvinných tepen. RDN představovala novou naději v léčbě vysokého krevního tlaku, zejména pro pacienty s těžkou rezistencí. Po pilotních projektech z roku 2011 s na první pohled vynikajícími výsledky se tato metoda rozšířila celosvětově a v některých zemích začala být hrazena ze zdravotního pojištění.

Ve studii Prague-15 porovnávali výzkumníci v několika hypertenzních centrech České republiky katétrovou renální denervaci s terapií lékem spironolaktonem, jenž se již běžně používá k léčbě rezistentní hypertenze. „Celkem bylo zařazeno 106 pacientů. Výsledky prokázaly, že spironolakton byl ve snižování krevního tlaku během jednoho roku efektivnější,“ uvedl dr. Rosa.

Doplnil, že studie svými výsledky přispěla i k tomu, že výrazně dražší léčba – invazivní RDN se nedostala do mezinárodních doporučení (guidelines) pro léčbu hypertenze jako doporučená metoda. „Katétrová RDN tedy i nadále zůstává metodou experimentální a nepatří k rutinním přístupům v léčbě rezistentního vysokého krevního tlaku,“ dodal.

Děkan 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., připomněl, že tým obdržel za tento výzkum Cenu Bedřicha Hrozného Univerzity Karlovy za tvůrčí počin pro rok 2016 a  MUDr. Rosa navíc získal výroční cenu Discovery Award 2015 v kategoriiInovativní klinické, diagnostické a preventivní přístupy.

Studie Prague-15 se účastnil tým autorů z Centra pro hypertenzi III. interní kliniky 1. LF UK a VFN (prof. MUDr. Jiří Widimský jr., CSc., MUDr. Ján Rosa, Ph.D., doc. MUDr. Tomáš Zelinka, CSc., doc. MUDr. Robert Holaj, CSc., MBA, MUDr. Ondřej Petrák Ph.D., MUDr. Branislav Štrauch, Ph.D., MUDr. Tomáš Indra, Ph.D., MUDr. Zuzana Krátká, Ph.D.) ve spolupráci s dalšími pracovišti VFN (MUDr. Ing. Lukáš Lambert, Ph.D., Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN) a společně s kolegy z Kardiocentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK (prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., doc. MUDr. Petr Toušek, Ph.D., MUDr. Karol Čurila, Ph.D., MUDr. Petr Waldauf, MUDr. František Bednář, Ph.D.), Kardiocentra Fakultní nemocnice Olomouc (prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., MUDr. Eva Kociánová) a Kardiocentra Nemocnice Podlesí Třinec (MUDr. Marian Branny, Ph.D., MUDr. Igor Nykl, MUDr. Otakar Jiravský, MUDr. Gabriela Rappová).

Publikované odborné články naleznete zde:

http://hyper.ahajournals.org/content/65/2/407

http://hyper.ahajournals.org/content/67/2/397

Připravila: RNDr. Marie Fialová, tisková mluvčí 1. LF UK (marie.fialova@lf1.cuni.cz)

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK přibližně 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.