Pěstování jedlých hub na kávové sedlině

Většinu lidí při přemítání o využití kávové sedliny napadne nanejvýš věštění. Tomu odpovídá i seznam článků, které v běžném internetovém vyhledávači pod tímto heslem najdeme. V červenci tohoto roku odvysílala ČT velmi zajímavou reportáž o využití tohoto odpadu pro pěstování jedlých hub (www.ct24.cz). Za geniálním podnikatelským záměrem uskutečněným v New Yorku však stojí informace z výzkumu v několika různých laboratořích světa.

Atraktivní trend recyklování a využívání zemědělského nebo průmyslového odpadu dává prostor podnikavým lidem, kteří se nebojí investovat do nezavedených technologií. Příkladem zužitkovatelného odpadu jsou zbytky cukrové třtiny, řepy, jablečná drť apod. Technologie, které je využívají jako substrát pro produkci etanolu, enzymů, organických kyselin, aminokyselin nebo různých sekundárních metabolitů jsou řešením jak předejít hromadění odpadu a zároveň vydělat (Soccol et al., 2003).

Káva, která má původ v Etiopii, je nyní pěstována ve více než 50 zemích (en.wikipedia). Jejími největšími producenty jsou Brazílie, Vietnam a Kolumbie. V České republice podle průzkumu agentury Median konzumuje kávu 75,4% populace (spotrebitel.cz). Každý měsíc je k nám importováno kolem 4-5 tun kávy, do celého světa je to za rok několik miliard tun (ico.org). Při jejím zpracování se hromadí odpad (dužiny obalující kávové zrno, sedlina z výroby instantních káv), který obsahuje kofein, taniny (třísloviny) a jiné polyfenoly.

Tyto látky s toxickým účinkem představují vážný problém pro životní prostředí v zemích, které kávu produkují. Další odpad pak vzniká přímo u spotřebitele v podobě kávových sedlin.

Na výzkumu vlastností tohoto specifického odpadu a možnostech dalšího využití pracují především země, ve kterých je kávový průmysl zakotven. Jedním z prvních nápadů pro využití dužiny kávy bylo zkrmení dobytkem. Zde však představují problém toxické taniny. Přestože bývají používány k léčbě průjmů a mají antiparazitární vliv, jejich nadbytek má nepříznivé účinky a nedovoluje více než desetiprocentní zastoupení dužiny v krmivu (Terrill et al., 1992). Na „kávě" je možné pěstovat i bakterie a kvasinky pro různé účely (Pandey et al., 2000). Nejslibnějším využitím se ale zdá pěstování hub. Biologická efektivita mezi 80 a 97 procenty dělá z dužiny i kávové sedliny ideální substrát pro jedlé houby (Salmones et al., 2005; Leifa et al., 2000).

Proč houby? Stejně jako zvyšující se poptávka po kávě, stoupá i poptávka po houbách. Mohou za to dobré organoleptické, nutriční, terapeutické a v neposlední řadě i chuťové vlastnosti. Závěrem studie mexických vědců, kteří porovnávali kultivaci na pšeničné slámě a kávové sedlině bylo, že tyto dva substráty mohou být bez problému zaměněny (Salmones et al., 2005). Protože v pěstitelské technologii nedošlo za několik desítek let k výraznějšímu posunu (kultivace na slámě), aplikace na recyklaci odpadu by mohla při stejných nákladech pomoci průmyslu zpracování kávy.

To je také myšlenka newyorkských podnikatelů, kteří snižují náklady restaurací a kaváren tím, že je zbavují nepotřebného odpadu a využijí jej pro kultivaci hub. Obrovskou výhodou je jednoduchost kultivace. Prakticky stačí jen naložit převařenou kávu do pytlů, inokulovat sporami hub a kultivovat za vhodných podmínek. Vynalézaví obchodníci navíc rozšířili svou klientelu pomocí balení „odpadní kávy" se sporami hub, ze kterých si vypěstujete vlastní houby doma. Na kávě se daří především hlívám, které jsou zároveň jedny z nejoblíbenějších hub.

Otázkou zůstává, jestli je podobný nápad realizovatelný i v našich podmínkách. Objeví se vedle kontejnerů na třídění odpadu i jeden na kávu? Budou majitelé kaváren a restaurací ochotní podílet se na podobném „zeleném" řešení?

Autor:  Martin Jacko

Použité zdroje:

http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/prizma/95521-financni-poradci-pestuji-houby-v-kavove-sedline/

http://en.wikipedia.org/wiki/Coffee

http://www.spotrebitel.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=100422&Itemid=90

http://www.ico.org/trade_statistics.asp

LEIFA, F., PANDEY, A. & SOCCOL, C. 2000. Solid state cultivation--an efficient method to use toxic agro-industrial residues. J Basic Microbiol, 40, 187-97.

PANDEY, A., SOCCOL, C., NIGAM, P., BRAND, D., MOHAN, R. & ROUSSOS, S. 2000. Biotechnological potential of coffee pulp and coffee husk for bioprocesses. Biochem Eng J, 6, 153-162.

SALMONES, D., MATA, G. & WALISZEWSKI, K. 2005. Comparative culturing of Pleurotus spp. on coffee pulp and wheat straw: biomass production and substrate biodegradation. Bioresour Technol, 96, 537-44.

SOCCOL, C., VANDENBERGHE, L., WOICIECHOWSKI, A., THOMAZ-SOCCOL, V., CORREIA, C. & PANDEY, A. 2003. Bioremediation: an important alternative for soil and industrial wastes clean-up. Indian J Exp Biol, 41, 1030-45.

TERRILL, T.H., DOUGLAS, G.B., FOOTE, A.G., PURCHAS, R.W., WILSON, G.F. & BARRY, T.N. 1992. Effect of condensed tannins upon body growth, wool growth and rumen metabolism in sheep grazing Sulla (Hedysarum coronarium) and perennial pasture. J. Agr. Sci., Camb., 119: 265-273.

Obrazové přílohy: http://www.sxc.hu/