Datum: 28.4.2014
Pelizaeusova-Merzbacherova choroba patří mezi dědičné metabolické poruchy způsobené abnormálním metabolizmem myelinu - tzv. leukodystrofie. Jde o chorobu vázanou na pohlavní chromozom X – tím pádem jsou typicky postiženi převážně muži. Stupeň postižení má velkou variabilitu a v průběhu života se zřetelně mění. V popředí stojí postižení centrálního nervového systému, například abnormální pohyby očních bulbů, postižení psychomotorického vývoje, ataxie a některé poruchy hybnosti. Do dnešního dne neumíme Pelizaeusovu-Merzbacherovu chorobu kauzálně léčit – v popředí je tak pouze podpůrná léčba, například pečlivá rehabilitace.
Leukodystrofie patří do velmi široké skupiny dědičných metabolických poruch (DMP), tedy chorob, u kterých jsou narušeny vybrané metabolické dráhy a dochází tak k nerovnováze v tvorbě či naopak odbourávání některých látek (Fernandes et al., 2008). Konkrétně u leukodystrofií je abnormální metabolizmus myelinu, což je klíčová součást tzv. bílé hmoty v centrálním nervovém systému (CNS). Leukodystrofie se manifestují rozličnými neurologickými problémy (které mají původ v poškození CNS), například opožďováním či regresem duševního vývoje, poruchami motoriky, či třeba rozvojem křečových stavů (Perlman a Mar, 2012). Mezi leukodystrofie patří například X-vázaná adrenoleukodystrofie, Krabbeho globoidní leukodystrofie, metachromatická leukodystrofie a Pelizaeusova-Merzbacherova choroba (Fernandes et al., 2008). A právě Pelizaeusově-Merzbacherově chorobě se budeme v tomto článku věnovat podrobněji.
Pelizaeusova-Merzbacherova choroba byla poprvé popsána německým neurologem Friedrichem Christophem Pelizaeusem v roce 1885 (Pelizaeus, 1885) a později nezávisle také německým neuropatologem a psychiatrem Ludwigem Merzbacherem v roce 1910 (Merzbacher, 1910). Příčina této choroby byla zjištěna až mnohem později – ve 20. století. Kauzální gen pro tuto chorobu je lokalizován na dlouhém raménku pohlavního chromozomu X (Xq22.2) a jeho označení je PLP1 (proteolipid protein 1 gene) (Yamamoto a Shimojima, 2013). Dnes již víme, že pod klinický pojem Pelizaeusova-Merzbacherova choroba lze zahrnout více různých chorob (způsobených defekty různých genů) – známých obecně jako hypomyelinizační leukodystrofie (zúčastněné jsou například geny SPG2, PMLD1, SPG44, GJC2) (Hobson a Garbern, 2012).
Věnujme se dále, ale klasické formě Pelizaeusovy-Merzbacherovy choroby. Jelikož je tato choroba vázaná na pohlavní chromozom X – tvoří většinu postižených muži (potažmo chlapci), neboť mají za normálních okolností pouze jeden chromozom X (karyotyp 46,XY); ženy (s karyotypem 46,XX) vystupují jako přenašečky. Zodpovědný gen PLP1 má 7 exonů, kóduje protein o celkové délce 277 aminokyselin se 4 transmembránovými doménami. Je exprimován především v oligodendrocytech (což jsou gliové buňky v CNS). Kromě mutací v PLP1 genu se patologicky mohou projevit také jeho duplikace, nebo dokonce triplikace (Yamamoto a Shimojima, 2013).
Klinické projevy Pelizaeusovy-Merzbacherovy choroby jsou velmi variabilní. Choroba trvá dlouhé roky, některé příznaky mohou být rozeznány již v relativně časném věku. K hlavním projevům patří abnormální pohyby očních bulbů (horizontální nystagmus), neurologické projevy charakteru ataxie či různých choreo-atetotických pohybů, dochází k narušení duševního vývoje, objevuje se výrazná svalová hypotonie a mimo neurologické příznaky lze zmínit také skoliózu či laryngeální stridor (Hobson a Garbern, 2012; Yamamoto a Shimojima, 2013).
Pro diagnostiku choroby je důležité neurologické vyšetření včetně zobrazovacího vyšetření CNS – typickou známkou je hypomyelinizace v T2 obraze při vyšetření CNS magnetickou rezonancí. Diagnózu v rodině potvrdí molekulárně genetické vyšetření (Hobson a Garbern, 2012; Yamamoto a Shimojima, 2013).
Pelizaeusova-Merzbacherova choroba je prozatím bez známé kauzální léčby. Postiženým může pomoci pouze léčba symptomatická – například rehabilitace, časná stimulace či chirurgické zákroky k řešení stridoru či skoliózy. V rodinách s výskytem Pelizaeusovy-Merzbacherovy choroby je (v případě identifikace genového defektu) možná cílená prenatální diagnostika (Hobson a Garbern, 2012; Yamamoto a Shimojima, 2013).
Autor: MUDr. Antonín Šípek
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Literatura:
Fernandes, J., Saudubray, J. M., van der Berge, G. et al. (2008) Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. 1. vydání. Praha: Triton, 607 s.
Hobson, G.M., Garbern, J.Y. (2012) Pelizaeus-Merzbacher disease, Pelizaeus-Merzbacher-like disease 1, and related hypomyelinating disorders. Semin Neurol. 32(1):62-7.
Lin, W., Popko, B. (2009) Endoplasmic reticulum stress in disorders of myelinating cells. Nat Neurosci. Apr;12(4):379-85.
Merzbacher, L. (1910) Eine eigenartige familiärhereditäre Erkrankungform (Aplasia axialis extracorticalis congenita). Zeitschrift für die gesamte Neurologie und Psychiatrie, 3:1-138.
Pelizaeus, F. (1885) Über eine eigenthümliche Form spastischer Lähmung mit Cerebralerscheinungen auf hereditärer Grundlage (Multiple Sklerose). Archiv für Psychiatrie und Nervenkrankheiten, Berlin, 16:698-710.
Perlman, S.J., Mar, S. (2012) Leukodystrophies. Adv Exp Med Biol. 724:154-71.
Yamamoto, T., Shimojima, K. (2013) Pelizaeus-Merzbacher disease as a chromosomal disorder. Congenit Anom (Kyoto). 53(1):3-8.
Hancho: Nízký glykemický index a zhoršené pohybové funkce (07.05.16 05:13)
V souvislosti s pelizaeus-merzbacherovou chorobou jsem se dozvěděla o negativním vlivu nízkého glykemického indexu na pohybové funkce. U postiženého se mohl projevit větší svalový třes a zhoršení nystagmu. Prozatímním řešením bylo podávání snadno konzumovatelné stravy častěji během dne jako přídavek ke stravě tužší povahy. Rehabilitace byla řešena pomocí cviků dle Bobath principu. Během 1 roku nastaly výrazné změny k lepšímu (u dítěte), zvláště při používání tzv. odrážedla. Pacient se začíná pomalu pohybově osamostat?ovat, přesto stále hrozí zkracování svalů u dolních končetin. Stále je otázkou negativní vliv nízkého glykemického indexu. Měla by strava, nebo určitá skladba naopak pozitivní vliv? Jedná se o pacienty, kteří už jsou dospělí a mají problém jak s příjmem potravy, tak i se zhoršováním pohybových dovedností. (reagovat)
Hancho: Děkuji za vypracování článku (14.06.14 10:08)
Myslím, že by se o této chorobě mělo vědět více už kvůli prevenci. Mí rodiče dodnes zcela nevěří naší diagnóze, ale jen tak lze provádět kroky k pozitivní změně. Bylo jim celé roky omýláno, že jejich dítě má DMO a že se zhoršuje jen proto, že s tím nic nedělají. Nejistota bohužel zůstává dál, ale považte, kolik lidí si ještě myslí, že má jen DMO! Nebylo to podobné i s cystickou fibrózou a jinými nevyléčitelnými chorobami? Na začátku jen pár případů v republice... (reagovat)
Antonín Šípek: Re: Děkuji za vypracování článku (17.06.14 01:09)
Dobrý den,
máte určitě pravdu, celá řada diagnóz a chorob byla vyčleněna teprve nedávno a i dnes jsou díky rozvoji genetiky vyčle?ovány "nové" choroby. Celou řadu dříve popsaných chorob jsem schopni "správně" diagnostikovat teprve díky genetickým testům, ne pro každou chorobu jsou však rutině dostupné. Diagnóza trvá často celou řadu let, neboť je třeba nejprve vylučovat častější onemocnění a teprve později lze přejít k vysoce specializovaným testům na onemocnění vzácná. Každopádně v posledních letech pozoruji pokrok v oblasti informování široké i odborné veřejnosti v oblasti tzv. "vzácných onemocnění" - první vlaštovkou je třeba i vznik specializovaného portálu http://vzacna-onemocneni.cz/
S pozdravem
AŠ (reagovat)
Váš komentář:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Brigády pro studenty - Brigády pro studenty. Nabídky zajímavé práce z celé ČR
Plant Biotechnology - plant biotechnology
Důmyslné nanočástice s RNA posilují reakci imunity proti nádorům
Geneticky vylepšený zlatý salát obsahuje mnohem víc vitamínů