Paviáni se srdcem vepřů průkopníky xenotransplantací

Rekordní přežití transplantovaných srdcí z vepřů ve čtyřech paviánech po téměř 600 dnů posílilo naděje, že budeme moct používat k transplantacím pro lidi zvířecí orgány.

Poslední dobou jsme značně pokročili ve výzkumu kmenových buněk a v pěstování i transplantacích náhradních lidských orgánů. I přesto je ale stále velká poptávka po náhradních orgánech a použití zvířecích orgánů při xenotransplantacích je jednou z atraktivních možností. Zvířata totiž představují prakticky nevyčerpatelnou zásobu orgánů.

Technologie xenotransplantací se ale rozvíjí jen pomalu, kvůli bezpečnostním rizikům a problémů s odmítáním transplantovaných orgánů tělem příjemce.

Průlomový experiment s paviány vedl Muhammad Mohiuddin z amerického Národního institutu srdce, plic a krve v Bethesdě, Maryland, jehož tým prý překonal většinu imunologických bariér. Podle Mohiuddina je zatím předčasné odhadovat první xenotransplantace v nemocnicích, jsou teď ale mnohem blíž a mnohem reálnější, než dřív.

Až doposud prasečí srdce přežívala v paviánech maximálně tak 6 měsíců, teď je to najednou třikrát déle. Selátka, která sehrála roli dárců srdcí, byla geneticky upravena tak, aby jejich srdce neprovokovala imunitní systém paviánů a také aby se v nich pokud možno netvořily krevní sraženiny.

Experimenty Mohiuddinova týmu byly navrženy k ověření výdrže xenotransplantovaných srdcí a ne jejich funkce. Proto srdce vepřů voperovali k cévám v břiše paviánů a paviáni tudíž poháněli krevní oběh vlastním srdcem. I tak ale jde o velký úspěch.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: