Odlišnosti mezi mexickou a sezónní chřipkou odhaleny

Výsledky, které podrobně popisují rozdíly mezi mexickou a běžnou chřipkou, zveřejnily dva vědecké týmy.

Virus mexické chřipky A (H1N1) patří ke stejnému typu jako běžná sezónní chřipka. Přesto se projevy onemocnění mexickou a sezónní chřipkou významně liší. Hned dva vědecké týmy zveřejnily v posledním vydání týdeníku Science výsledky pokusů, které příčiny mezi oběma typy chřipky objasňují.

Pro pokus použili vědci fretky, protože jejich plíce se typem buněk a jejich rozmístěním podobají lidským plícím. Fretky trpí při chřipce stejnými příznaky jako lidé a onemocnění u nich také trvá přibližně stejně dlouho.

Poznatky z USA

Americký tým Terrence Tumpeyho z atlantského Centra pro kontrolu a prevenci chorob nakazil fretky mexickou chřipkou a dalším podal virus sezónní chřipky. Ukázalo se, že mexická chřipka má těžší průběh. Pokusné fretky při ní více zhubly.

Souvisí to s tím, že virus mexické chřipky proniká hlouběji do dýchacích cest. Virus A (H1N1) běžné sezónní chřipky obvykle zůstane v nosní dutině, kdežto jeho mexický protějšek nakazí i buňky v průduškách a průdušnici.

Další významný rozdíl mezi oběma viry spočívá v tom, že virus mexické chřipky napadl u některých zvířat i střeva. To vysvětluje, proč bývají pacienti nakažení mexickou chřipkou postiženi průjmy a zvracením. Povzbudivě vyznívá zjištění, že se mexická chřipka nepřenášela z nemocných zvířat na zdravá tak snadno jako klasická sezónní chřipka.

Trochu jinak z Holandska

Tým nizozemských virologů pod vedením Rona Fouchiera z lékařské fakulty Erasmovy university v Rotterdamu však zjistil pravý opak. V jejich pokusech se nákaza mexickou chřipkou šířila fretkami stejně dobře jako klasická sezónní chřipka vyvolaná virem A (H1N1).

K tomu Fouchierův tým potvrdil znepokojivé výsledky amerických kolegů. Nizozemské fretky snášely nákazu mexickou chřipkou ještě o něco hůře než americké. Trápil je například silný kašel, který zvířata při pokusech v Atlantě nesužoval.

Rozdíly ve výsledcích obou týmů přičítají vědci poměrně malému počtu použitých zvířat, která se navíc mohou do určité míry lišit vrozenou dispozicí k nákaze chřipkovým virem.

Ještě větší význam patrně měl rozdíl mezi použitými viry. Fouchier infikoval fretky virem A (H1N1) izolovaným od prvního nakaženého nizozemského pacienta. Tumpey použil viry od pacientů z Mexika, Kalifornie a Texasu.

Američtí vědci jsou přesvědčeni, že mexická chřipka zatím nedosáhla schopnosti šíření srovnatelné se sezónní chřipkou. Dokazuje to i fakt, že se od pacientů s mexickou chřipkou nakazí jen každý desátý člen jejich rodiny. To však nemusí vydržet na dlouho, protože viry se neustále mění. Nedávno například byl zachycen první virus mexické chřipky, který vzdoruje léku Tamiflu.

„Na celém světě kolem sebe lidé kašlou stále nové a nové typy viru mexické chřipky. Pokud bychom mezi nimi zaznamenali nějaký neobvyklý typ, zjistíme jeho případnou nebezpečnost opět velmi rychle pomocí testů na fretkách," řekl v rozhovoru pro týdeník Science Ron Fouchier.

Jakub Málek, zdroj: Lidové noviny