Odborníci poprvé stopovali nádor od vzniku až po konec léčby

Zatím je to zcela unikátní případ. Britští vědci se díky souhře okolností stali svědky šíření rakoviny tlustého střeva, tedy kolorektálního karcinomu, jednoho z nejčastějších rakovinných onemocnění. Pozorovali rozrůstání nádoru z pouhých několika buněk až po smrt pacienta.

V případech, jako je tento, není vhodné hovořit o šťastné náhodě, protože na konci byla smrt. Zároveň ale odborníci díky této náhodě získali velmi cenné informace o časovém průběhu šíření nádoru a také další poznatky, které v budoucnu umožní lépe předpovídat chování jednotlivých nádorů a podle toho nastavit léčbu pacientů s rakovinou. 

Tento výzkum začal vlastně již v roce 2008, kdy jednomu britskému pacientovi diagnostikovali rakovinu tlustého střeva. Tento nádor později metastázoval a rozšířil se do dalších orgánů v těle. Poté, co pacientovi chirurgicky odstranili primární nádor, objevil Nicola Valeri z londýnského Institu pro výzkum rakoviny v plicích pacienta podezřelou uzlinu. Valeri se obával, že jde o nádor, ale rozhodl se jej před další případnou operací nejprve sledovat.

V roce 2011 pacient podstoupil biopsii, během které lékaři pomocí jehly vyjmuli část tkáně uzliny a zjistili, že skutečně jde o metastázovaný sekundární nádor. Ten pak následně odstranili. Biopsie ale nebyla bez následků. Když lékaři odebírali vzorek uzliny, tak za sebou jehla zanechala roztroušené buňky z této uzliny. Z těchto buněk pak v hrudní stěně pacienta vznikl další sekundární nádor.

Tento nový nádor byl objeven až v roce 2013. Podle jeho uspořádání, které kopírovalo dráhu provedené biopsie, bylo jasné, že tento nádor vznikl v den biopsie. Pro pacienta to byla tragická zpráva, ale Valeri s kolegy získali něco jako časovou osu vývoje nádoru, od první diagnózy v roce 2008, přes vývoj nového nádoru z několika buněk, až po smrt pacienta. Vědci tak mohli detailně prostudovat mutace, které se v nádoru za uvedené období vyvinuli a sledovat rychlost změn, k nimž dochází během vývoje nádoru. Přečetli a analyzovali genomy buněk ze vzorků z primárního nádoru i ze sekundárních nádorů.

Výsledky studie Valeriho týmu ukazují, že se primární nádor tlustého střeva u dotyčného pacienta objevil pět až osm let před jeho diagnózou v roce 2008. Zhruba během jednoho roku, tedy stále před diagnostikováním nádoru, tento nádor metastázoval a rozšířil se do plic a do štítné žlázy. Ve štítné žláze byl pak sekundární nádor u pacienta objeven v roce 2012. Postup této rakoviny skončil v roce 2015, kdy pacient zemřel kvůli nově vzniklému sekundárnímu nádoru v ledvinách.

Podle Valeriho je překvapující především to, že se nádor tlustého střeva tak rychle rozšířil do plic a do štítné žlázy, a že pak zase všechny tři takto vzniklé nádory zůstaly po dlouhou dobu dormantní a nešířily se dál, ani nerostly. To by znamenalo, že lékaři mají vlastně minimálně v některých případech k dispozici poměrně velké časové „okno“, kdy mohou dřímající nádory vystopovat a včas proti nim zasáhnout. Také vyšlo najevo, že si nádory tohoto pacienty nevyvinuly velké genetické změny a přestavby, jako jsou například duplikace nebo naopak ztráty celých chromozómů, které většinou zodpovídají za nejvíce agresivní chování nádorů.

Rychlý start metastází a následné dlouhé období klidu sledovaného nádoru překvapilo i Carla Maleyho z Arizonské Státní univerzity v Tempe, který se specializuje na evoluci nádorů a podílel i na tomto výzkumu. Podle něj o metastázích obvykle uvažujeme jako o devastujícím procesu, který je završením vývoje rakoviny. Teď se ale zdá, že proces metastází nemusí vždy nevyhnutelně roztočit spirálu, která záhy vede ke smrti pacienta. Jak je vidět, nádorové bujení je velmi komplexní a ještě toho máme hodně co objevovat.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

Původní zdroj:

Annals of Oncology online 23. 2. 2017.

Sekundární zdroj:

New Scientist 11. 5. 2017.