Netopýří střevní organoidy pomáhají zjistit, proč jsou netopýři rájem pro viry

Už víme, že netopýři mohou být infikováni mnoha různými viry zároveň, aniž by u nich propukaly symptomy. To by bylo dobré vysvětlit, především kvůli hrozbě pro lidi, kterou „netopýří“ viry zjevně představují. Výzkum netopýrů je ale velmi svízelný, protože to jsou náročná stvoření, s nimiž není snadné experimentovat.

Aby badatelé překonali tuto překážku, tak poprvé vypěstovali kaloní organoidy, které jsou laboratorním modelem střev těchto pozoruhodných „denních“ netopýrů.

Netopýři jsou přirozeným rezervoárem mnoha (nejen) lidských patogenů, které v nich přežívají, ale nevyvolávají zřetelná onemocnění. Jsou mezi nimi i nechvalně známí „šampioni“ mezi zabijáky, jako je ebloa, marburg nebo nipah, i vražedné koronaviry, včetně SARS, MERS a aktuálně covid-19. Jeden jedinec netopýra přitom může hostit tyto všechny zmíněné viry, aniž by hnul brvou.

Právě toto soužití netopýrů s početnou bandou zabijáků, aniž by sami onemocněli, představuje jednu z velkých záhad soudobé virologie a příbuzných disciplín. Řešení této záhady je teď poměrně urgentní, protože souvisí s počátkem pandemie covidu-19 i s hrozbou dalších podobných pandemií.

Problém s netopýry je v tom, že nejde o domestikovaná zvířata, zvyklá na laboratorní podmínky a lidskou péči. Proto je s netopýry mnohem těžší experimentovat, než například na myších nebo s prasaty.

Badatelé japonské Tokyo University of Agriculture and Technology vyvinuli netopýři organoidy, s nimiž by bylo možné experimentovat mnohem snadněji. V tomto případě vypěstovali organoidy z buněk střev kaloňů Leschenaultových (Rousettus leschenaultia) z jižní a jihovýchodní Asie.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: