Nespavost

Neznám člověka, který by alespoň jednou za život nepronesl větu: „Nemohl jsem usnout.“ nebo „Špatně jsem spal.“ Lidé své špatné spaní přičítají únavě, starostem, špatnému polštáři, horku, někdy třeba jen stáří. Jen málokdo o špatném spánku přemýšlí jako o nemoci.

A přitom právě to nespavost je. Druh nemoci, který má své příčiny, své projevy a samozřejmě své následky. Podívat se na nespavost z tohoto úhlu může být velice zajímavé, ale hlavně užitečné. Nabízí totiž člověku možnost se s tímto problémem vypořádat. Někdy je to jen na chvíli a někdy tento problém může zcela vymizet.

Nespím…

Důvodů, proč nespíme, je mnoho. Jak jsem již zmínila, může být nespavost způsobena mnoha různými faktory, proto i možných popisů a dělení je více. Základem jsou tyto tři informace:

• iniciace nespavosti
• délka trvání obtíží
• základní projev nespavosti

Klasifikace nespavosti vychází z MKN 10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) a ICSD-2 (International classification of sleep disorders – 2). Podle těchto systémů je nespavost rozdělena do 11 základních kategorií podle iniciace. První co je třeba rozlišovat je, zda se jedná o primární příčinu (vnější vlivy, často nesprávná životospráva), nebo je nespavost sekundárního charakteru - tedy následkem jiného onemocnění.

Z hlediska příznaků je důležité časové kriterium. Podle něj je nespavost dělena na akutní, subakutní a chronickou. Příčina nespavosti často přímo souvisí s její délkou. Pokud máme třeba jen trému před zkouškou, nebo se těšíme na nějaký velký zážitek, je nespavost otázkou jedné nebo dvou nocí. Naproti tomu vážnější onemocnění (fyzické i psychické), depresivní poruchy, syndrom neklidných nohou, alkohol, drogy jsou příčinou nespavosti chronické. K té může ovšem vést i dlouhodobá absence tzv. spánkové hygieny.

Kolik potřebujeme spánku?

Potřeba spánku se u lidského organizmu s věkem jedince vyvíjí. Je pochopitelné, že malé dítě potřebuje více spánku, než třeba třicetiletý muž. Délka spánku je také úměrná jeho kvalitě, pokud tělo využije čas pro spánek na 100 %, jeho délka se tím výrazně zkracuje. Celý spánek je sledem po sobě jdoucích cyklů NREM a REM v asi 90 minutových intervalech. Jednotlivé fáze spánku mají různě velké zastoupení v celkové době spánku a mají odlišný průběh i význam. U mladého zdravého jedince je to 4-6 cyklů za noc.

S věkem se mění nejen celková délka spánku, ale také délky jednotlivých fází spánku. Dospělému člověku stačí z fyziologického hlediska pouze 4 hodiny, ale tento model je spíše hypotetický, protože faktorů snižujících kvalitu spánku je nepřeberné množství.

„Skoncuji s nespavostí jednou provždy“

Ne vždy je toto předsevzetí samozřejmě reálné, ale opatření, které můžeme udělat na obranu „sladkého spaní“ je celá škála. V první řadě je třeba si uvědomit, že spánek je nedílnou součástí našeho života. Je to otázka pravidelné regenerace našeho organizmu. Tělo odpočívá, relaxuje, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Ideální je se nespavosti vyhnout a o to se snaží právě zavedení tzv. spánkové hygieny.

• pravidelný cyklus bdění-spánek a jeho správné umístění v 24 hodinovém cyklu
• minimalizace spánku přes den na 45 minut
• odpolední tělesná aktivita
• poslední jídlo 2 hodiny před ulehnutím
• omezení kofeinu a alkoholu v pozdně odpoledních až večerních hodinách
• kvalita lůžka a příjemné klidné místo, tma
• dostatek čerstvého vzduchu a teplota do 20°C
• postel je místo pro spánek a „milování“ nikoliv pro sledování televize, konzumaci jídla atd.
• večerní rituály (tedy pravidelné aktivity jako čištění zubů, sprcha, mléko, četba knihy, poslech hudby, atd.)
• tužka a papír na nočním stolku mohou pomoci „zhmotnit“ myšlenky uplynulého dne a odložit je na zítřek

Léčba nespavosti už dávno nespadá jen do kategorie hypnotik, i když se bez tohoto druhu léčby stále ještě neobejdeme. Mimo farmakoterapii hypnotiky a dodržování spánkové hygieny jsou to kognitivně behaviorální terapie, látky na přírodní bázi a hormon melatonin. To vše je ovšem pouze symptomatická léčba. Prioritou je a vždy bude nalezení příčiny nespavosti a její odstranění.

Zamyšlení nakonec

I přes dnešní medicínu na vysoké úrovni je problém nespavosti prakticky neřešen. Až 85 % pacientů se s touto problematikou potýká samo bez pomoci lékaře. Pokud ovšem tělo nemá možnost relaxovat a regenerovat, zbytečně se vystavuje zdravotním rizikům.

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.: Insomnie-nemoc, která nebolí, Pharma News, 2009, 11-12, 8.