Nepodceňujte prevenci v urologii – včasná diagnóza znamená úspěšnější léčbu nádorů močového měchýře i mužské inkontinence

Tradiční Urologický týden pořádaný z iniciativy Evropské urologické asociace (EAU) si klade za cíl lokální osvětu a podporu prevence a léčby závažných urologických onemocnění. Letos připadá na 26.–30. září. V České republice a na Urologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se věnuje zvláště tématu nádorů močového měchýře a opomíjenému problému – mužské inkontinenci (úniky moči).

„Chceme rozšířit informovanost zejména o těchto onemocněních, dále nabídnout péči celému spektru pacientů s urologickými obtížemi a seznámit je s naším pracovištěm,“ uvedl přednosta Urologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc.
V úterý 27., středu 28. a čtvrtek 29. září, vždy od 12.00 do 15.00, mají pacienti možnost navštívit osobní zdravotní poradnu, nechat si preventivně provést bezplatné ultrazvukové vyšetření močových cest (ledvin a močového měchýře), vyšetření moči a konzultace v oblasti urologie obecně. „Předpokládáme, že tato forma rozhovoru a vyšetření bude vnímána pacienty pozitivně. Další možností bude e-mailová poradna, která je v provozu trvale,“ uvedl prof. Hanuš.
Děkan 1. lékařské fakulty prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., připomněl, že se 1. lékařská fakulta UK v posledních letech připojuje k mnoha osvětovým akcím cíleným na prevenci, jichž se účastní i studenti. „Urology Week patří již k těm tradičním akcím, které mohou mít konkrétní pozitivní dopad na zdraví účastníků,“ dodal.
Veškeré pravidelně aktualizované informace v rámci Urologického týdne a aktivit Urologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze naleznete na www.uroklinika.cz, o Evropské urologické společnosti pak na www.uroweb.org/ a o Evropském urologickém týdnu na www.urologyweek.org

Kuřáci mají čtyřnásobné riziko vzniku nádoru močového měchýře – polovina všech nádorů vznikne následkem kouření cigaret

Nádory močového měchýře jsou pátým nejčastějším zhoubným nádorem v mužské populaci a třináctým nejčastějším u žen. Pro rok 2016 se předpokládá nové zjištění onemocnění u více než 2100 českých pacientů, celkově má toto onemocnění více než 20 000 lidí. Až v 90 % případů jde o zhoubný nádor ze sliznice močového měchýře (tzv. uroteliální karcinom). S věkem pacientů výskyt nádorů měchýře vzrůstá.

„Jedním z nejdůležitějších preventivních opatření je nekouřit, protože kuřáci mají čtyřnásobné riziko vzniku nádoru močového měchýře ve srovnání s těmi, kteří nikdy nekouřili. Dalším důležitým opatřením je přijít včas na vyšetření, tedy ihned poté, co se objeví v moči krev. Časový faktor hraje velkou roli,“ uvádí doc. MUDr. Viktor Soukup, Ph.D., FEBU, zástupce přednosty Urologické kliniky 1. LF UK a VFN pro vědu a vedoucí poradny pro nádorová onemocnění močového měchýře.

Rizikové faktory pro vznik nádorů močového měchýře 

• Kouření cigaret. Kuřácimají čtyřnásobné riziko vzniku nádoru močového měchýře ve srovnání s těmi, kteří nikdy nekouřili. Riziko je úměrné počtu vykouřených cigaret, počtu let, kdy jedinec kouřil, a míře inhalace kouře. U těch, kteří přestanou kouřit, riziko vzniku nádoru měchýře klesá a je významně nižší než u těch, kteří kouřit nepřestanou. Pokles rizika je ale pozvolný a pomalejší než u kardiovaskulárních chorob či nádorů plic. Na úroveň rizika v běžné populaci se dostane až po 20 letech. Odhaduje se, že kolem poloviny všech nádorů močového měchýře vznikne jako následek kouření cigaret. Pro kuřáky platí nejen to, že se u nich nádory močového měchýře vyskytují častěji než u nekuřáků, stejně důležité je ale i to, že pokud pacient s nádorem měchýře po zjištění tohoto onemocnění nepřestane kouřit, má ve srovnání s těmi, kteří kouřit přestanou, horší prognózu, více návratů nádoru a výskyt agresivnějších forem nádoru.
• Karcinogeny jsou látky způsobující vznik nádorů. Mezi karcinogeny mající vztah k nádorům močového měchýře patří např. anilinová barviva, dále chemické sloučeniny, které jsou obsaženy třeba v kouři a sazích (chlorované alifatické uhlovodíky, akrolein aj). Některé z těchto látek se používají při výrobě chemických barviv, v gumárenském a textilním průmyslu. Karcinogenní aromatické aminy zase mohou vznikat v lidském těle z dusitanů a dusičnanů přijímaných v potravě činností střevních bakterií. Zhruba 20 % všech nádorů močového měchýře vznikne v souvislosti s vystavením se působení karcinogenů v zaměstnání. Typická je dlouhá doba latence (neprojevení se) mezi expozicí a vznikem nádoru, která se pohybuje mezi 30–50 lety, při větší dávce může být však tento interval kratší. Za zaměstnání spojená s vyšším rizikem vzniku nádorů močového měchýře jsou považována: automechanik, lakýrník, řidič, dělník v kožedělném průmyslu, slévač, svářeč, dále pak profese, ve kterých se používají organické sloučeniny, jako je uklízečka, tkadlena, zubní laborant, lékař, holič, kosmetička, instalatér.
• Pití kávy, čaje – samotné pití kávy (bez současného kouření cigaret) nevede ke zvýšení rizika vzniku nádoru měchýře.
• Dlouhodobé užívání léků proti bolesti, jejichž složkou býval fenacetin, zvyšuje riziko vzniku nádorů ledvinné pánvičky a močového měchýře.
• Chronický zánět močového měchýře při dlouhodobě zavedené měchýřové cévce či u nemocných s kameny v močovém měchýři může být též příčinou vzniku jednoho ze vzácnějších typů nádoru močového měchýře (dlaždicobuněčného karcinomu) – např. cca u 2–10 % paraplegiků. Tentýž typ nádoru může vzniknout také při infekci parazitem Schistosoma haematobium (onemocnění tzv. bilharzióza), který část svého vývoje prodělává ve stěně močového měchýře. V Egyptě, kde se tento parazit vyskytuje, patří dlaždicobuněčný karcinom močového měchýře mezi nejčastější nádorová onemocnění.
• Infekce lidským papilomavirem (HPV), který způsobuje mj. vznik nádoru děložního čípku, může být příčinou vzniku nádoru měchýře u lidí se závažnou poruchou imunity. U zdravých je jeho význam minimální.

Včasná diagnostika je předpokladem úspěšné léčby mužské inkontinence –pouze třetina pacientů vyhledá pomoc do jednoho měsíce

Problematika inkontinence je jedním z nejaktuálnějších témat současné urologie. Veřejnost se navíc mylně domnívá, že se jedná o ryze ženský problém, inkontinence však postihuje i muže, potýká se s ní více než třetina starších mužů. „Diagnostika je založena na neinvazivních metodách, které zatěžují pacienta zcela minimálně. Přesto pouze necelá třetina pacientů vyhledá pomoc do jednoho měsíce od počátku trvání úniku moči,“ uvedl primář kliniky MUDr. Libor Zámečník, Ph.D.

Inkontinenci je definována jako stížnost na jakýkoliv nechtěný únik moči. Ačkoliv se nejvíce vyskytuje u mužů nad 65 let, může toto onemocnění postihnout muže prakticky ve všech věkových kategoriích. „Naše pracoviště nabízí celou škálu léčebných metod – moderní tabletovou léčbou počínaje a účinnými operačními metodami konče,“ doplnil primář Zámečník.

• Inkontinence moči je stížnost na jakýkoliv nechtěný únik moči.
• Inkontinence moči patří k nejčastějším a nejzávažnějším zdravotním problémům. Mezinárodní studie ukazují, že během svého života se s touto nemocí setká až 16 % populace Evropy a Severní Ameriky.
• Nejčastěji se vyskytuje u mužů nad 65 let, ale může postihnout muže prakticky ve všech věkových kategoriích. V České republice je to na 150 000 mužů.
• Urgentní inkontinence je únik moči při náhlém a neodolatelném pocitu nucení na močení. Člověk trpící tímto typem často nestihne doběhnout na toaletu. Urgentní inkontinence mívá několik příčin. Jedním z důvodů vzniku nemoci může být onemocnění nervové soustavy, např. roztroušená skleróza nebo stav po cévní mozkové příhodě. Dále může nemoc postihnout jedince s cukrovkou, onemocněním prostaty nebo muže po prodělané močové infekci atd.
• Stresová inkontinence je únik moči při zvýšení nitrobřišního tlaku například při kašli, kýchnutí nebo při ohnutí. Tento typ vzniká především jako nežádoucí následek po operačních výkonech onemocnění prostaty. Přibližně 1 % mužů, kteří podstoupili operaci prostaty kvůli nezhoubnému onemocnění, trpí stresovou inkontinencí. Bezprostředně po operaci zhoubných nádorů však pozorujeme výskyt inkontinence u asi 20 % mužů. Obvykle se jejich stav postupně zlepšuje, nicméně ještě rok po operaci je u cca 8–12 % mužů inkontinence natolik závažná, že jsou nuceni vyhledat odbornou pomoc a ev. operační řešení.
• U jedinců s urgentní inkontinencí urologové běžně přistupují k farmakoterapii neboli léčbě léky, které snižují přenos vjemů z močového měchýře do mozku. Pomocí léčby se zvětšuje kapacita močového měchýře a zároveň snižuje závažnost nucení na močení.
• Mužům trpícím stresovou inkontinencí urologové doporučují cílené cvičení pánevního dna. Pomocí speciálních cviků se naučí, jak stáhnutím pánevního dna zabránit úniku moči při zvýšení nitrobřišního tlaku. Závažné stavy stresové inkontinence pak urologové řeší chirurgickými zákroky. V současné době jsou i pro muže dostupné hygienické pomůcky, které používají hlavně ti, u nichž už není možné inkontinenci řešit jiným způsobem.
• Moderní chirurgická léčba zahrnuje mini-invazivní operace se zavedením „pásek“ pod močovou trubici (obdoba operací u žen). Efekt operace spočívá ve významném zlepšení úniků moči, pacient se rychle navrací do běžného života včetně pracovních aktivit a koníčků.
• Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze je jedním ze dvou oficiálních center v ČR, kde je zdravotní pojišťovnou zajišťována implantace umělého svěrače močové trubice. 

Kontakty:

Prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., přednosta Urologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

tomas.hanus@lf1.cuni.cz

Prim. MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, zástupce přednosty kliniky pro léčebnou péči

libor.zamecnik@vfn.cz

Doc. MUDr. Viktor Soukup, Ph.D., FEBU, zástupce přednosty kliniky pro vědu

viktor.soukup@vfn.cz

Připravila: RNDr. Marie Fialová, Oddělení komunikace 1. LF UK

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

---

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

O Všeobecné fakultní nemocnici v Praze

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.

Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.

O Urologické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Urologická klinika 1. LF UK a VFN je komplexním léčebným, výukovým a vědeckým pracovištěm v oboru urologie. Zajišťuje pregraduální a postgraduální výuku v oboru urologie a dětská urologie. Výuka je zaměřena také na studenty bakalářského a magisterského studia. Klinika vždy byla vedoucím pracovištěm v rozvíjení nových technologií a zavádění nových operačních metod do klinické praxe.
     Hlavním zaměřením kliniky je komplexní urologická péče – operační i ambulantní – včetně mezioborově prováděné onkologické terapie, dispenzarizace onkologicky nemocných pacientů a rekonstrukčních operací. Při operační terapii nádorů močopohlavních cest jsou používány nejmodernější postupy (radikální prostatektomie při nádoru prostaty, odstranění močového měchýře pro nádory močového měchýře včetně náhrad močového měchýře, odstranění ledviny pro nádory, záchovné operace ledviny pro tumor, nádory nadledvin) – včetně málo invazivních laparoskopických operací. Laparoskopické operace jsou užívány i pro léčbu močových konkrementů a vrozeného rozšíření pánvičky ledviny. Dětská urologie se věnuje celé šíři onemocnění, dysfunkcím dolních močových cest, včetně léčby vrozených vývojových vad močopohlavního ústrojí. Diagnostika a léčba je prováděna i laparoskopickými postupy. Klinika se dále věnuje diagnostice a léčbě tzv. neurogenních poruch močení, erektilní dysfunkci a inkontinence moče (včetně aplikace tzv. TVT pásek u žen, umělého svěrače močové trubice a pásek ARGUS při inkontinenci moče u mužů).
     Urologická klinika je také mezinárodně uznávaným pracovištěm pro provádění klinických studií, řeší ve spolupráci s jinými pracovišti ročně několik grantových projektů a vědecký záměr MŠMT ČR. Přednostou Urologické kliniky 1. LF UK a VFN je prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc.