Naše schopnost přestat s kouřením je geneticky ovlivněná

Kouření tabákových výrobků představuje jednu z celosvětově nejrozšířenějších závislostí a zároveň i zdravotní a společenský problém. Kouření přitom neškodí pouze kuřákům, ale i lidem v jejich okolí a v případě těhotných kuřaček i dosud nenarozeným dětem. V řadě zemí světa již kouření přestává být módní záležitostí, nebo tolerovanou kratochvílí, ale stává se spíše diskvalifikujícím zlozvykem. Ať jsou již důvody jednotlivců jakékoliv, každým rokem se tisíce lidí pokouší s kouřením nadobro přestat. Někteří z nich jsou úspěšní, někteří již méně. Právě rozdíly ve „schopnosti přestat" vedly vědce k zamyšlení, zda tuto vlastnost ovlivňuje opravdu jen míra odhodlání a síla vůle, nebo zda tím není ve skutečnosti něco víc. Jak ukazuje jedna z posledních studií týmu amerických autorů, mohla by i za touto schopností být genetická predispozice.

O kouření a jeho vlivu na zdraví jednotlivce i jeho okolí již bylo napsáno mnoho a mnoho řádků. Je jasné, že kouření zůstává i na počátku 21. století celospolečenským a ne pouze medicínským problémem. V současné době je na světě přibližně 1,3 miliardy kuřáků, z nichž naprostá většina (84%) žije v rozvojových zemích (Turanská et al., 2009). V samotné České republice nyní kouří přibližně 26 - 30%  dospělé populace (Králíková et al., 2007; Turanská et al., 2009). Aktivní i pasivní kouření je pro zdraví prokazatelně škodlivé, souvislost kouření se vznikem mnoha typů chorob (včetně onkologických) již byla mnohokrát prokázána (Králíková et al., 2007; Bierut,  2009). Tabákový kouř obsahuje více jak 4000 různých (převážně škodlivých) látek, je to ale právě nikotin, který je klíčový pro rozvoj závislosti (Turanská et al., 2009). Závislost na tabáku je přitom velice závažná a splňuje kritéria psychiatrické diagnózy (Štěpánková a Králíková, 2010). Platí to ovšem i naopak,  lidé s určitou psychiatrickou diagnózou propadají závislosti na nikotinu mnohem snadněji, než jiní (Štěpánková a Králíková, 2010).

Je to právě vznik závislosti (a to jak fyzické, tak i psychosociální), který kuřákům znemožňuje kdykoli a snadno s kouřením přestat (Králíková et al., 2007). Z hlediska zdravotního stavu je přitom výhodné skončit kdykoliv - v jakémkoliv věku to může přinést citelná zlepšení (Králíková et al., 2007). Existuje proto velká řada pomůcek, medikamentů a terapeutických postupů, které mají za cíl pomoci jedincům, kteří se s kouřením rozhodnou jednou provždy přestat (Turanská et al., 2009). Zatímco vznik závislosti může být do velké míry "jednoduchý", ukončení pravidelného kouření je, bohužel, v mnoha ohledech daleko složitější.

Genetické aspekty nejsou v problematice kouření ničí novým. I samotný vznik závislosti (nejen) na tabákových výrobcích probíhá u různých jedinců různě rychle (Bierut, 2010). Proto vznikly studie, které odhalily určité genetické predispozice ke vzniku závislostí obecně. Konkrétně v případě závislosti na nikotinu byly objeveny některé genetické varianty nikotinových receptorů, které ovlivňují vlastní účinky nikotinu v našem těle. Různé formy těchto receptorů ovlivňují, jak na nikotin budeme reagovat  a s tím ovlivňují i naši predispozici ke vzniku závislosti (Bierut, 2010).

Nová studie týmu amerických vědců (Chen et al., 2012) ukazuje, že i predispozice k ukončení závislosti a tím i skončení s kouřením bude podobným způsobem geneticky podmíněné. Vědci analyzovali genetické varianty v oblasti genů pro nikotinové receptory (CHRNA5-CHRNA3-CHRNB4), které jsou již známé z výše zmíněných studií věnovaných vzniku závislosti (Chen et al., 2012). Analyzovali genetický profil celkem u 5.216 osob a dále speciálního vzorku 1.073 osob, které se pokusily s kouřením přestat. Vědcům se podařilo identifikovat varianty těchto genetických oblastí, které byly statisticky významně častější u osob, kterým se podařilo úspěšně s kouřením skoncovat. Naopak také identifikovaly takové varianty, které se častěji vyskytovaly u osob, kterým se s kouřením skončit nepodařilo (Chen et al., 2012). Zdá se tak velmi pravděpodobné, že genetické varianty těchto genů ovlivňují nejen vznik závislosti, ale i schopnost s ní "skončit".

Nové poznatky jsou důležité jak z pohledu rozšíření našich vědomostí v oblasti vzniku a udržování závislosti na návykových látkách, ale i z pohledu odvykání kouření samotného a terapeutických postupů, které mají odvykání napomoci. V budoucnosti by mohla individualizace této terapie napomoci konečně „skončit" i dosud opakovaně neúspěšným kuřákům.

Autor: MUDr. Antonín Šípek

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

Originální studie:

Chen L.S., Baker T.B., Piper M.E. et al. (2012) Interplay of Genetic Risk Factors (CHRNA5-CHRNA3-CHRNB4) and Cessation Treatments in Smoking Cessation Success. American Journal of Psychiatry. Online first.

Připraveno podle: Medical News Today: Genes May Influence Quitting Success

Další použité zdroje:

Bierut, L.J. (2010) Convergence of genetic findings for nicotine dependence and smoking related diseases with chromosome 15q24-25. Trends Pharmacol Sci. 31(1):46-51.

Králíková, E. Pohlová, L., Štěpánková, L. (2007) Role praktického lékaře v léčbě závislosti na tabáku. Med. Pro Praxi; 2(1):52-55.

Štěpánková, L., Králíková, E. (2010) Léčba závislosti na tabáku u pacientů s psychiatrickou komorbiditou. Psychiatr. pro Praxi 11(2):66-69.

Turanská, K. (2009) Pomocná farmaka při odvykání kouření. Prakt. Lékáren. 5(1):26-28.

Obrazové přílohy: Ilustrační obrázky. Kredit: http://www.sxc.hu/