Nadějná pšenice

Přes komplikovanost svého dědičného zápisu neušla pšenice pozornosti molekulárních šlechtitelů a vzniklo několik mutantů a transgenních odrůd. Chemickou mutagenesí firma Cyanamid Crop Protection (nyní BASF Kanada) vyvinula odrůdu necitlivou na herbicidy na bázi imidazolinonu. Firma Monsanto standardně připravila transgenní odrůdu necitlivou na glyfosát. Prvá je volná pro běžné použití, druhá podléhá přísným regulím a zatím nebyla povolena.

Zajímavá je odrůda zaměřená na boj s  evropskou chorobu - obezitou. Transgenní odrůdu připravil kolektiv Národního ústavu pro zemědělství v Cambridge. Trik je v tom, že má typ škrobu, který se jen obtížně a nedostatečně štěpí žaludečními šťávami, takže uvolňuje méně stravitelných cukrů. Trochu to připomíná klasické šidítko, kdy do mouky se přimíchávala perlová celulosa, kterou člověk (a většina savců) není schopen rozložit.

Nejvýznamnější jsou však odrůdy pšenice, které mají sloužit k podpoře zemědělství za podmínek měnícího se klimatu. To vyhrožuje zejména suchem, a proto se intensivně pracuje na suchovzdorných odrůdách. Kenya's Agricultural Research Institute (KARI) ve spolupráci s Mezinárodní Agenturou pro nukleární energii připravily ozářením radiační mutant Njoro-BW1 lépe vzdorující suchu.

Směr výzkumu a přípravy suchovzdorných odrůd podporuje Thomas Lumpkin, předseda International Maize and Wheat Improvement Centre (CIMMYT ). Zdůrazňuje, že politika potlačování vývoje GM odrůd prosazovaná zejména v Evropě, vedla k odklonu zavádění transgenních odrůd pšenice, které mohou mít velký význam pro rozvojové země.

A není divu, že je to Austrálie, která má na suchovzdorných pšenicích zájem. Jde o kontinent, kde sucho je největší hrozba pro zemědělství. German Spangenberg ředitel Victorian AgriBiosciences Centre představil dvě nově vyvinuté transgenní odrůdy, které v podmínkách Severní Viktorie v testech dávaly až o pětinu vyšší výnos než běžná pšenice.

Victorian Department of Primary Industries požádal regulační orgán Australia's Office of the Gene Technology Regulator (OGTR) o svolení s polními zkouškami dokonce s 15 transgenními odrůdami pšenice, do kterých byly přeneseny geny z huseníčku (Arabidopsis), kukuřice, mechu a kvasinek.

Bližší informace o australských polních zkouškách lze najít na webu OGTR http://www.ogtr.gov.au/internet/ogtr/publishing.nsf/Content/about-index-1 .

Dalším problémem pšenice je rez. S tou už zápasil Borlaug v Mexiku a dnes je tento škůdce stále hrozbou. Je způsobována houbou Puccinia graminis, která je známá dlouho. Jenže podobně jako je to u lidských pathogenů - třeba tuberkulosy nebo chřipky - čas od času se objeví zvlášť virulentní kmeny. Takový se objevil ve Východní Africe, v Jemenu a byl popsán v Ugandě roku 1999, čemuž vděčí za označení Ug99. FAO odhaduje, že je k němu náchylných 80% všech odrůd pěstovaných v Asii a Africe. Keňa a Ethiopie prodělaly těžké poškození sklizně pšenice touto rzí v roce 2007. Nejnověji napadla pšenici v Iránu a je schopna zlikvidovat celá pole. Země na východ od Iránu jsou ve vážném ohrožení, protože pšenice je jejich významným zdroje potravy a spóry přenáší vítr na velké vzdálenosti.

K boji se rzí v září 2005 zformulovala The Global Rust Initiative pod vedením CIMMYT v Niarobi komplexní program k boji s kmenem Ug99. Miriam Kinyua ředitelka Keňského zemědělského ústavu prohlásila, že ústav pracuje s čtyřmi tisíci lokálními kmeny, saby identifikoval geny podmiňující necitlivost na houbu.

Commonwealth Scientific and Research Organization (CSIRO) spolu s CIMMYT a universitou v Sydney se snažily selekcí bez genetické modifikace vyvinout rezistentní odrůdu. Obvykle se k tomu používá křížení s divoce rostoucími přírodními kmeny. Jenže s žádoucími geny se v důsledku vazby přenášejí i nežádoucí. Kolektivu vedenému Phil Larkinen se podařilo metodou sledování DNA značek tuto nevýhodu obejít.

Celosvětové zavádění biotechnologických metod do šlechtění pšenice spolu s postupem čtení jejího genomu slibuje, že se brzy začne objevovat více odrůd připravených moderními metodami.

Autor: Prof. Jaroslav Drobník