Na průzkumu temné strany genomu

Jak je známo, cca jednu polovinu lidského genomu tvoří vysoce repetitivní DNA, která je kvůli své povaze jen velmi obtížně dostupná výzkumu. Ve skutečnosti naprostá většina studií celých genomů repetitivní DNA vynechává a tak o ní skoro vůbec nic nevíme. 

Vědci z Max Planck Institute of Immunobiology and Epigenetics (MPI-IE) v německém Freiburgu nedávno konečně lehce poodkryli tajemství, která se ukrývají v této temné části lidského genomu. Zjistili, že ve zkrocení jinak velmi nebezpečných vysoce repetitivních sekvencí, tedy retrotranspozonů, a tím pádem v zajištění integrity genomu buněk, hraje stěžejní roli heterochromatin asociovaný s repetitivní DNA.

Jejich studie ukazuje cestu jistě brzkým budoucím analýzám oblastí repetitivních sekvencí v rámci celých genomů a také podtrhuje význam heterochromatinu, který postupně odhalujeme.

Kódující sekvence ve skutečnosti tvoří pouze asi jedno procento lidského genomu. Zbylých 99 procent představuje šílenství nekódující a repetitivní DNA. DNA je v jádře buňky uskladněna pomocí velmi speciálních a konzervativních proteinů histonů, přičemž s nimi dohromady vytváří polymer zvaný chromatin. Tento chromatin přitom může nabývat dvou podob. V euchromatinu je DNA přistupná aktivaci jednotlivých genů či sekvencí, zatímco v podobě heterochromatinu jsou obsažené DNA sekvence uzamčené.

Thomas Jenuwein a jeho spolupracovníci zkoumají oblasti repetitivní DNA myších kmenových buněk pomocí heterochromatinových faktorů. Teď zmapovali fungování enzymu histonmethyltransferázy Suv39h, jednoho z nejvýznačnějších enzymů zapojených do tvorby heterochromatinu.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: