Mohl by CRISPR nakrmit svět?

Lidí přibývá a vědci hledají způsob jak lidstvo uživit. Snaží se i bojovat s nemocemi plodin a využívají k tomu genetický editor CRISPR. 

Pokud vyjdou předpovědi, tak v roce 2040 bude na Zemi 9 miliard lidí. Podle Sophien Kamounové z Sainsbury Laboratory v britském Norwichi je to jako kdyby se objevila ještě jedna Čína.

Kamounová je jedním z vědců, kteří se snaží zjistit, jak nakrmit svět. Jako expertka na patogeny rostlin, jako je třeba plíseň bramborová, zhoubná houbová choroba lilkovitých rostlin, se Kamounová snaží vytvořit více rezistentní typy plodin.

Plíseň bramborová se proslavila jako původce velkého irského hladomoru v polovině 19. století. Tehdy zabila asi milion lidí a druhý milion vyštvala do emigrace. Evropští farmáři teď drží plíseň bramborovou zkrátka chemickými postřiky. V chudých oblastech ale plíseň dál ničí úrodu, která by nakrmila stovky milionů lidí ročně.

Když byl projekt Kamounové v počátcích, tak molekulární biologové objevili genetický editor CRISPR, který umožňuje editovat DNA v buňce. Takový editor má snový potenciál v lidské medicíně, ale také ve vylepšování zemědělských plodin.

Nejjednodušší možností, jak použít CRISPR pro zvýšení odolnosti plodin, je vymazání genů, díky nimž je rostlina zranitelná vůči patogenu. Už jenom tohle zajistí brambory, které v budoucnu nakrmí více hladových krků.

Vylepšené brambory chutnají úplně stejně jako běžné brambory. Podle Kamounové je výhodou i to, že takto upravené brambory nejsou geneticky modifikované, takže bychom je neměli svazovat neopodstatněně tvrdými předpisy.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: