Hlavní stranaNovinky z českých biotechnologiíMizivá účast poslanců na odborném semináři o...

Mizivá účast poslanců na odborném semináři o biotechnologiích

Datum: 16.5.2017 

Kredit: Ervinpospisil / Wikimedia Commons.Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále PS) proběhl 3. května seminář s názvem Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství. Šlo o součást cyklu seminářů „Vědecké poznatky – základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost“, které PS pořádá ve spolupráci s Akademií věd pro poslance. Tentokrát však vyšel termín velmi nešťastně, a to na den po ohlášení demise vlády, takže byl přítomen pouze jeden poslanec, a to ještě jen na úvodní část. Celého semináře se zúčastnil zástupce kanceláře PS a také sdělovací prostředky – Česká televize a rozhlas. Obsahem všech odborných přednášek byly možnosti nových technik úpravy genů. Závěrečná prezentace shrnovala situaci v legislativě a apelovala na odborníky, aby o širokém použití biotechnologií (nejenom v zemědělství) informovali laickou veřejnost.

Autorský komentář jednoho z aktivních účastníků semináře, pana prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc. (PřF UK v Praze):

Metody cílené mutageneze obecně zvané „genová editace“ představují asi největší technický, poznatkový i aplikační přelom v biologii, medicíně i zemědělství za posledních několik desítek let. Vzbuzují množství nadějí i obav, mají mimořádný dopad odborný, politický, ekonomický, etický. Zvláště ty nejnovější z nich, známé i laické veřejnosti již zhruba dva roky pod „šifrou“ CRISPR/cas 9 a schopné měnit, odstraňovat či nahrazovat cílové sekvence DNA s přesností až 95 %, jsou aktuálně ve středu zájmu jak vědců, tak legislativců. Předmětem je v prvé řadě spor o klíčová patentová práva, v druhé pak dosažení konsensu v pravidlech jejich použití v základním i aplikovaném výzkumu, a zejména v biomedicínské a zemědělské praxi.

Tuto skutečnost si mj. uvědomilo sdružení evropských národních akademií zvané EASAC, které vydává periodikum zvané EASAC policy report. V jeho čísle 31, je podrobně rozvedena daná problematika, včetně bohaté literatury a zejména potřebných závěrů a doporučení pro nejen „evropské autority“. Připravila ji pracovní skupina patnácti národních expertů. Akademii věd České republiky v ní zastupuje doc. Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AVČR v Praze, jinak jeden z řečníků semináře pro poslance.

Seminář nebyl volně přístupný. Důvodem zřejmě nebyla obava o bezpečnost přítomných, ale jistota, že kromě řečníků a vybraného pléna odborníků se do druhého největšího sněmovního sálu vejdou i sami poslanci, pro něž přednostně byla akce určena. A tomuto cíli byly logicky přizpůsobeny i obsah a forma jednotlivých přednášek: poskytnout klíčové informace k danému tématu. Sál byl téměř plný. Ale poslance či poslankyně aby v něm jeden pohledal. Jistý byl jen pan předseda zdravotního výboru prof. Vyzula. A poté pan kancléř, zastupující nepřítomného předsedu PS pana Hamáčka. Ten zřejmě chyběl kvůli jednáním o vládní krizi. Akademii věd representovala zejména paní předsedkyně prof. Zažímalová.

Program semináře byl složený ze dvou trojic půlhodinových přednášek s pětiminutovým časem na dotazy. Moderátor byl více než zkušený prof. Doležel z Ústavu experimentální botaniky AVČR Olomouc. Řečníci byli taktéž osvědčení a vysoce kvalitní:

Již výše zmíněný doc. Sedláček hovořil na téma Programovatelné nukleázy – nejefektivnějšínástroje pro editaci genomu ve službách biomedicíny. Ano, jsou vskutku efektivní i efektní, s obrovským potenciálem aplikací v biomedicíně, zahrnující i tu lidskou, eticky nejcitlivější.

Prof. Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha/Uhříněves stručně a s rutinou informoval posluchače o Geneticky modifikovaných hospodářských zvířatech.

Opět i s ohledem nejen na přínosy technické a potravinářské, ale také kupř. na zakázkové pěstování náhradních orgánů pro lidské xenotransplantace. Mgr. Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky AVČR Praha komentoval problém Použití transgenoze při šlechtění rostlin – je třeba se obávat? Snad dostatečně přesvědčivě i pro laické bázlivce.

Osvěženi přestávkou na kávu mohli přítomní vyslechnout další „genomově editační“ přednášku Dr. Hobzy z Biofyzikálního ústavu AVČR Brno „Moderní metody editace genomu: nástroje pro zajištění dostupnosti a kvality potravin.“ Výbornou, obecněji pojatou, i laikovi mj. v kontextu objasňující přirozené mechanizmy mutageneze, z nichž byly/jsou v minulých letech ony téměř fascinující postupy modifikace genomu postupně odvozeny. A krom různých, mediálně vděčných příkladů dílčí genové mutageneze rostlin s přímým praktickým dopadem také dokumentujících, jak lze její použití skloubit s klasickými šlechtitelskými postupy. Tedy jak je kupř. možno cílenými zásahy do struktury celých chromosomů navozovat jejich přestavby (inverse, delece), a tak dávat nové šance klasickým mendelistickým rekombinacím během meiosy u hybridů. Umožnit tak šlechtitelům konstrukci zásadně nových genotypů nelimitovaných původní genovou vazbou.

Navozený optimismus z nových možností vědy a výzkumu byl vzápětí, bohužel, ochlazen informacemi závěrečných dvou příspěvků, které se zaměřily na politiku a legislativu v oblasti biotechnologií: „Geneticky modifikované potraviny a krmiva – obejdeme se bez nich?“ (J. Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství) a „Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organizmy: změna je nutná“ (Z. Doubková, vedoucí oddělení geneticky modifikovaných organizmů Ministerstva životního prostředí). Z přednášek vyplynulo několik závěrů, které však pro znalé problematiky nebyly překvapením: GM potraviny současná Evropa samozřejmě nepotřebuje. Raději bude dál třebas „ošetřovat“ svoje ekosystémy tunami insekticidů. Herbicid-resistentní plodiny do našich polí také nepustí, dostatečně přece využívá glyfosátový Roundup či různá jeho generika v zemědělství klasickém. Samozřejmě dál bude dovážet miliony tun GM mouček či jiných směsí, zejména těch pro drůbeží velkochovy.

A právní úpravy relevantních předpisů? Evropská administrativa je již více let neschopná přizpůsobit dosavadní legislativu, šitou na míru tradičním GMO, nové realitě, tj. novým technikám šlechtění (NBT), zahrnujících i celý blok metod genové editace. Od dávných „zinkových prstů“ po nedávné krisprování. Čím dál je tak pravděpodobnější, že odborný pohled biologů, genetiků, resp. molekulárních biochemiků bude odmítnut ve prospěch různých ideologicko-politických nátlakových skupin. A tyto techniky tedy spadnou do šuplíku GMO a tím i celkového evropského moratoria.

Odborník samozřejmě namítne, čím je vlastně tato cílená mutageneze horší té klasické – radiační či využívající mutagenů chemických. A neměly-li být tedy veškeré mutační metody (a nejspíš i všechny dosud v praxi využívané radio či jinak mutantní plodiny) také postaveny mimo evropské zákonodárství. Šlechtitelům tak zůstanou k disposici jen postupy hybridizační. A konkurenceschopnost evropského šlechtitelství se tedy konečně zhroutí – a možná tak všemožné ortodoxy přivede k rozumu. Ale možná ne. Odpovědní činitelé zřejmě toto vše vědět ani nechtějí. Možná i proto se ani špičkových akcí, hlavně pro ně konaných, vůbec nezúčastňují. Pokud snad jsem někoho z nich přehlédl, omlouvám se – v žádné z diskusí se ale neobjevil.

Bude tedy mj. pokračovat dosavadní legislativní přístup evropských institucí, založený nikoliv na přínosu resp. bezpečnosti určitého „bioproduktu“, ale ne technologickém postupu, jímž byl získán? Zařadíme mezi klíčové požadavky posouzení rizika také riziko plynoucí z důsledků včasného nepřijetí nové technologie? Nebo Evropa nezadržitelně spěje k zásadní ne-konkurenceschopnosti? Uvidíme.

Na tomto odkazu lze zhlédnout krátkou reportáž ze semináře: https://youtu.be/CDBHNRJLoQ4

Převzato z:


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU

Doporučujeme

Cayman
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

LinkedIn