Datum: 13.6.2018
Do boje s rakovinou vědci stále častěji zapojují vakcíny, které stimulují imunitní systém a povzbuzují ho k likvidaci nádorů. Ne vždy to ale s imunoterapií vyjde.
Odborníci evropských univerzit se proto spojili s německou společností AMSilk, aby vyvinuli technologii, s jejíž pomocí zlepší účinek vakcín na imunitní systém a obzvláště na T lymfocyty, specializované na detekci nádorových buněk. Vytvořili mikrokapsule z pavoučího hedvábí, které dopraví vakcínu přímo do nitra buněk imunity.
Nový systém je použitelný i pro preventivní vakcíny, které chrání před infekčními chorobami. Zvyšuje stabilitu vakcín, usnadňuje jejich používání a přispívá k jejich odolnosti vůči extrémním podmínkám při skladování.
Podle specialistky na imunoterapii nádorů Carole Bourquin ze Ženevské univerzity je při vývoji účinných přípravků pro imunoterapie zásadní získat silnou imunitní odpověď T lymfocytů. Dnešní vakcíny pro tyto účely mají přitom na T buňky jenom omezený účinek. Pro rozvoj imunoterapií je proto klíčové takové obtíže překonat vývojem a laděním nových postupů při vakcinaci.
Bourquinová a spol. použili syntetické biopolymery z pavoučího hedvábí. To je lehký, biokompatibilní a netoxický materiál, který je vysoce odolný vůči působení světla a tepla. Vytvořili je speciálně k tomu, aby se z nich staly nosiče pro vakcíny založené na peptidech. Mikrokapsule s molekulami vakcíny je pak možné vložit do injekční stříkačky a v případě potřeby je aplikovat.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Jaderná energetika - Závěry z koference věnované jaderné energii a ekologii
Brigády pro studenty - Brigády a práce pro studenty.
BakteriálnĂ vampyrismus: NebezpeÄŤnĂ© patogeny mohou bĂ˝t krveĹľĂznivĂ©
Živý lidský pacient poprvé dostal editovanou prasečà ledvinu