Lidské minimozky rostou v myších s humanizovanou imunitou

Myší mozky se staly novým útulným domovem pro lidské mozkoidy. Organoidy mozku, známé též jako minimozky, jsou malé kousky lidské mozkové tkáně, které vědci pěstují z kmenových buněk. Minimozky jsou skvělým nástrojem pro výzkum věcí, které by jinak nebylo možné studovat na lidech. 

Problém je v tom, že organoidy typicky rostou v kultuře jenom pár měsíců a pak odumírají. To dost omezuje jejich využití jako modelu lidského mozku. Tým Salk Institute ve své nové studii prokázal, že po transplantaci do mozku živé myši mohou lidské minimozky žít déle, připojit se k cévní soustavě a také se propojit neurony s okolním mozkem.

Nový výzkum je významným pokrokem ve využití minimozků. Teď s nimi bude možné studovat komplexnější procesy vývoje mozku i chorob mozku. Podobné transplantace mozkových organoidů také třeba jednou vyléčí poškození mozku úrazem nebo mozkovou mrtvicí.

Rusty Gage a jeho kolegové použili k napěstování minimozků lidské pluripotentní kmenové buňky. V kultuře je pěstovali necelé dva měsíce. Pak je vložili do dutin připravených v oblasti retrospleniální kůry mozku myší, která se významně podílí na ovládání pohybu a prostorového učení. Laboratorní myši měly humanizovaný imunitní systém, aby neútočil na lidské buňky.

5. den po transplantaci se v lidských minimozcích objevily cévy, které pak dále prorůstaly celé minimozky. Hladiny specifických markerů ve vložených minimozcích, jako např. NeuN+ a PSD95, prokázaly, že v nich vznikají zralé neurony, které se propojují synapsemi. Asi 90 dní po transplantaci vědci objevili nervová spojení, axony, které spojovaly lidské minimozky s okolní tkání myšího mozku.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: