Lékové interakce přírodních látek

Oblast farmakologie se stále rozvíjí. Nové léky jsou vyvíjeny,  ty stávající inovovány. Důraz je kladen zejména na bezpečnost, účinnost a mnohdy na cenovou dostupnost. Spektrum léků, které je na lékárenském trhu (ať už domácím, nebo světovém), stále stoupá, stejně tak i možné interakce mezi účinnými látkami.

Když je pacient léčen na jedinou chorobu, je to pro lékaře ideální stav . Výběr medikace je díky tomu výrazně jednodušší. Lékař nemusí zvažovat, jak se lék, který pacientovi naordinuje, bude snášet s dalším lékem, který pacientovi předepsal jiný specialista. V reálném případě je to ale mnohem složitější. Mnoho nemocí souvisí s dalšími zdravotními komplikacemi, a pacientů, kteří by se mohli pochlubit jinak „bezvadným“ zdravím, je málo. Často pacienti řeší více zdravotních potíží a u starší populace se množství různých léků na různé nemoci může pohybovat i kolem 15 na den. Se zvyšujícím se počtem léků užívaných denně se procentuálně zvyšuje také výskyt lékových interakcí.

Interakce mezi léky navzájem ovšem není jediný problém, který musí lékař nebo pacient řešit. Stále častěji se nepohodnou syntetické léky s přírodními látkami. Může se jednat buď o bylinné materiály, nebo o potravinové interakce.

Na co si dát pozor

Jak se v posledních letech hromadí poznatky z této oblasti medicíny, největší rizika se dostávají i do povědomí laické veřejnosti. Z hlediska bezpečnosti pacientů to ovšem stále není dost rychle. Stěžejní je komunikace, nebo spíše „nekomunikace“ pacienta s lékařem. Ta velice často znemožní lékaři varovat před možnými riziky spoluužívání léků a rostlinných preparátů.

Asi nejčastějším problémem je užívání ginkga. Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) je zdrojem látek, které jsou využívány jak ve formě léčiva - většinou vázané na preskripci lékařem, tak je lze použít ve formě doplňků stravy, případně formou doma připravovaného preparátu. Ginkgo je hojně užíváno ve spojení s oběhovým systémem a zdravotními potížemi, které se k této problematice vážou. Využívá se při špatném prokrvení končetin (pocit studených nohou, rukou), podpoření paměťových funkcí mozku a kognitivních funkcí. V některých zemích se využívá k léčbě demence. Obsahové látky vykazují mimo vlivu na cirkulaci a antioxidační aktivitu také silnou inhibici faktoru, který ovlivňuje funkci krevních destiček. S tím je spojeno riziko při současném užívání léků na bázi kyseliny salicylové, nebo antikoagulačních léčiv (např. warfarin). Lékaři se ve své praxi setkávají s neodůvodnitelnými krváceními, kde je následně často odhaleno nekontrolované užívání ginkga (zejména u starších pacientů). 

Další rostlinou, která ovlivňuje působení léčiv, je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Třezalku je možné užívat ve formě čaje (v lidovém léčitelství se používá při problémech gastrointestinálního traktu) ale mnohem častěji jsou používány koncentrované extrakty třezalky ve formě tablet nebo dražé pro její antidepresivní efekt. Třezalka je poměrně kladně hodnocena jak z hlediska účinnosti ve vztahu k mírnějším formám depresí, tak z hlediska malého výskytu možných nežádoucích efektů. Výjimku tvoří její interakce s léčivy. Třezalka je v tomto směru řazena na první místa co do počtu skupin léčiv.

Nejčastěji jsou popisovány interakce s SSRI (selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu), jehož následkem vzniká tzv. serotoninový syndrom. Projevem tohoto syndromu mohou být zmatenost, halucinace a kóma. Dalším pozorovaným efektem je ovlivnění cytochromu P-450 (CYP), jehož enzymatický efekt může být vlivem užívání třezalky zvýšen až na dvojnásobek. Izoformy cytochromu P-450 (CYP 3A4, CYP 2D6 a některé další) jsou odpovědné za metabolizmus více jak 70 léků v lidském organizmu. Jejich ovlivněním dochází nejčastěji ke snížení plazmatické hladiny léčiva. Mezi léčiva interagující s třezalkou tímto způsobem patří například warfarin, teofylin, digoxin, nebo antikoncepce. Při užívání spolu s orálními kontraceptivy byly zaznamenány u některých pacientek mimo snížení účinnosti také například výskyty metrorrhagií.

Změny v plazmatických hladinách léčiv mohou způsobovat komplikace také při stavech po transplantaci orgánu. Současné podávání třezalky s cyklosporinem A může vést až k rejekci (odmítnutí transplantátu) a to i po více jak 12 měsících od transplantace. Po vysazení třezalky se hladiny cyklosporinu A většinou vrací do normálu. Mezi další možné následky třezalky vlivem interakcí patří zvýšení fotosenzitivity u piroxikamu, nebo tetracyklinů, inhibice vstřebávání železa, nebo prodloužení doby spánku u celkové anestézie.

Se zvyšujícím se počtem syntetických léčiv, léčiv s podílem přírodních látek (př. alkaloidy, flavonoidy) a doplňků stravy se statisticky zvyšuje i riziko vzniku interakcí. Tabulka shrnuje některé další zaznamenané interakce léčiv s přírodními látkami.

Mimo rostliny, které jsou užívány ve formě doplňků stravy, se podílí na vzniku lékových interakcí i některé běžné potraviny. Mimo česnek, který můžeme zahrnout do obou skupin, je to například grepová šťáva ale i další citrusové plody. Obecně lze říci, že efekt interakce citrusů s léčivy spočívá podobně jako u třezalky v ovlivnění hladiny daného léku v organizmu. V závislosti na typu léčiva jsou uplatňovány mechanizmy, které zvyšují nebo naopak snižují dostupnou hladinu účinné látky.

Na závěr si shrňme přehled nejdůležitějších pravidel:

• informovat praktického lékaře o všech lécích, které byly předepsány specialisty
• informovat odborného lékaře o všech užívaných lécích
• informovat lékaře o užívání bylinných preparátů
• informovat lékaře o pravidelném užívání bylinných čajů
• pečlivě číst příbalové letáky u předepsaných léků, ale i doplňků stravy
• při nákupu volně prodejných léků a doplňků stravy konzultovat jejich užívání s lékárníkem
• při přípravě na chirurgický zákrok eliminovat užívání potravních doplňků na minimum (případně konzultovat s lékařem, který bude zákrok vykonávat)
• věnovat pozornost informacím, které nám lékař a následně i lékárník o léku podává
• věnovat pozornost nečekaným a nezvyklým reakcím při užívání nového léku

Autor: RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

 Použité zdroje:

Štěrba M.: TERAPEUTICKÉ KOMPLIKACE:  Lékové interakce, Ústav farmakologie, 2010.

Tůmová L.: Série studií přírodních látek a jejich interakcí s léčivy, Praktické lékárenství, 2006-2011.

Wichtl M.: Herbal drugs and Phytopharmaceuticals, Medpharm 2004.