Které geny ledňáčků jim umožňují střemhlavé potápění?

Každý, kdo zná ledňáčky říční (Alcedo atthis), si jistě všiml, že loví ryby úžasný střemhlavým letem. Jsou sice úspěšní jen asi v jednom případě z deseti, je to ale úžasná podívaná. Ryby loví mnoho ptáků, ale tento adrenalinový způsob lovu je ve skutečnosti vzácný. Ledňáček při něm musí vydržet působení fyzikálních sil, především na mozek. Vědce zajímá, jak je to možné.

Shannon Hackettová z amerického Field Museum of Natural History v Chicagu a její kolegové porovnávali genomy 30 různých druhů ledňáčků s různým způsobem obživy, aby vystopovali genetické vychytávky, které využívají rybařící ledňáčci.

DNA ledňáčků získali z rozsáhlých sbírek ve Field Museum, které je jedním z největších muzeí tohoto typu na světě. Když jejich odborníci pracují v terénu a loví ptáky, odebírají vzorky jejich tkání, které pak ve Field Museum uchovávají v kapalném dusíku. V takovém případě je DNA snadno k dispozici.

Vědci zjistili, že ledňáčci, kteří loví ryby střemhlavým letem, mají změny v genech, které souvisejí se stravou a se strukturou mozku. Našli například mutace v genu AGT, který souvisí s flexibilitou jídelníčku, a také v genu MAPT, který je velmi dobře známý mezi odborníky na lidské neurodegenerativní choroby.

Gen MAPT je totiž zdrojem neblaze proslulého proteinu tau. Ten je sice velmi užitečný při stabilizaci struktur v mozkové tkáni, ale zároveň umí dělat velké problémy, například při úrazech hlavy nebo při rozvoji Alzheimerovy choroby, s níž jsou spojené amyloidní plaky obsahující hyperfosforylovaný tau protein. Výzkum ledňáčků tím pádem nabízí nový a velmi zajímavý pohled na tyto proteiny.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: Luca Casale, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: