Jak vystopovat invazní mlže? Pomocí DNA!

Globální svět přeje šíření invazních druhů. V úspěšnosti zákroku proti nim často hraje důležitou roli čas. Čím dříve víme o novém nebezpečném invazním druhu v okolním prostředí, tím lepší jsou naše šance, že tento druh dovedeme zkrotit. 

Měli to na mysli i badatelé Illinojské univerzity, kteří vyvinuli novou metodu detekce výskytu sladkovodních invazních mlžů korbikul (Corbicula) pomocí DNA uvolněné do vody.

Ve spolupráci s odborníky Riceovy univerzity, Univerzity v Notre Dame a Nevadské univerzity v Renu použili metodu detekce environmentální DNA (eDNA assay). Ta slouží k zachycení DNA, která se dostane do prostředí v podobě exkrecí a dalších biomateriálů.

Podle ekologa vodního prostředí Erica Larsona je má tento nový genetický nástroj velký potenciál pro detekci některých cílových druhů, ať už jde o druhy invazní anebo třeba ohrožené, které se v daném prostředí vyskytují vzácně. Ve vodním prostředí je podle Larsona obvykle velké množství volných kusů molekul DNA a odborníci je mohou zachytit a identifikovat. Z takové DNA pak lze určit, jestli na daném místě žijí cílové druhy.

Vědecký tým použil metodu detekce eDNA při hledání invazních korbikul. Pocházejí z východní Asie, ale šíří se ve Spojených státech nebo i v Evropě, včetně České republiky. V některých případech jich je takové množství, že ucpávají potrubí a ničí infrastrukturu.

Z celkem 11 testovaných jezer v Kalifornii a Nevadě badatelé detekovali DNA korbikul ve čtyřech z nich. To přesně odpovídá situaci, doposud byly totiž korbikuly známy právě z těchto jezer. Rozsah invaze korbikul v ČR není příliš známý, takže by jistě bylo zajímavé vypracovat podobnou studii i u nás.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: