Datum: 12.7.2011
Když včely potřebují vyřešit nějaký technický problém, obvykle použijí propolis, přezdívaný také včelí kyt. Je to hnědá až zlatavá směs různých pryskyřic, které včely nasbírají v okolí a pak obohatí o sekrety ze svých žláz. Tím získají hmotu, která je při teplotách kolem 20 až 30°C lepivá a včely s ní mohou snadno pracovat. S poklesem teploty pak propolis ztvrdne a stane se křehkým. Ve vodě je velmi špatně rozpustný, rozpouští se v organických rozpouštědlech. Podle toho, co víme, včely propolisem především ucpávají nechtěné otvory malých velikostí, zhruba od 6 milimetrů a menší. Na větší otvory používají raději včelí vosk. Včely v přírodě také propolisem modelují tvar česna a vylepšují svoji obranu. Z toho pochází i původ slova propolis, v řečtině odkazující na obranu „města" včel.
Včely mají z používání propolisu mnohé výhody. Odborníci předpokládají, že významně posiluje stabilitu struktury včelstva, tlumí jeho vibrace a také vylepšuje obranyschopnost včelstva uzavíráním nežádoucích vstupních otvorů. Propolis má silné dezinfekční a především antibakteriální účinky, takže poskytuje včelám všudypřítomnou prevenci šíření nemocí i parazitů. Když to včelstva pronikne nějaký větší vetřelec, například myš nebo ještěrka, včely ho sice zabijí, ale už nejsou s to ho svými silami odstranit. V takovém případě mrtvolu mumifikují propolisem, aby zabránili jejímu hnití. K podobnému účelu používali propolis i Egypťané, když mumifikovali své vládce a velmože.
Propolis je složitou směsí látek a jeho složení i vlastnosti značně kolísají mezi sezónami, mezi jednotlivými oblastmi výskytu včel i mezi jednotlivými včelstvy. Záleží především na dostupných druzích rostlin, které lze využít k výrobě propolisu. Včely se chovají oportunisticky a sbírají vše, co je pro ně k dispozici v rozumné vzdálenosti. V mírném pásu severní polokoule si včely pryskyřici pro propolis hledají obvykle na stromech, především na topolech a jehličnanech. Typický propolis mírného pásu obsahuje kolem 50 složek - především různé pryskyřice (50%) a pak vosky (30%), silice (10%) a také pyl (5%). V tropech střední a jižní Ameriky sbírají včely pryskyřice z mnoha různých stromů a také z květů rostlin rodů Clusia a Dalechampia, které jsou proslulé lákáním opylovačů na květní pryskyřice. Není divu, že propolis vyrobený v tropech bývá pestrou směsí roztodivných organických látek.
Zajímavých možností včelí dezinfekce si už dávno všimli i lidé. Propolisem se léčí v tradiční medicíně a zajímají se o něho i farmakologické laboratoře. K těmto účelům ho lze získat seškrabáním ze stropu úlu a z dalších míst, které včely intenzivně tmelí propolisem. Používá se proti zánětům, vředům nebo k hojení ran či popálenin, posilování srdce, imunity, zraku i hygieny ústní dutiny. Funguje také jako anestetikum. Vzhledem k velice proměnlivému složení propolisu jsou ale velmi různé i jeho účinky a proměnlivé výsledky hlásí i farmakologický výzkum.
Problémem při využívání propolisu v lékařství a výrobě potravinářských doplňků je kromě nestálého složení a nerozpustnosti ve vodě také jeho nepříliš vlídný zápach. Anant Paradkar, ředitel Centre for Pharmaceutical Engineering Science při University of Bradford a jeho kolegové na sklonku roku 2010 vyvinuli novou technologii čištění propolisu, která propolis učiní rozpustným ve vodě a zbaví ho nepříjemného pachu, ale zároveň uchová jeho léčivé účinky. Tato technologie již umožnila vývoj nového gelu proti aftům a nepochybně přináší i mnoho dalších možností využití v medicíně i v potravinářství.
Paradkarův tým vyvíjel technologii čištění propolisu ve spolupráci s výrobcem přírodních léčiv Nature's Laboratory, který pak vyrobil zmíněný propolisový gel proti aftům. Ten by měl být více anestetický, antimikrobiální i antifungální a také bezpečnější pro děti, než jeho předchůdci. Jejich spolupráce bude pokračovat i dál, za finanční podpory Knowledge Transfer Partnership a výsledkem by měla být ještě propracovanější metoda čištění propolisu a také zbrusu nové výrobky z této včelí dezinfekce.
Jak asi každý ví, afty, čili vlastně mělké bolestivé vřídky, které mohou krvácet anebo být infikované bakteriemi, jsou nepěkná záležitost a zbavit se jich nebývá úplně snadné. Při léčbě aftů bývá klíčové zajistit, aby se gel udržel na svém místě i v náročném prostředí fungující ústní dutiny. Propolis vyčištěným Paradkarem a spol. si i přes rozpustnost ve vodě udržuje jistou lepivost a tak se snáze udrží tam, kde má být.
Propolis možná využijeme i proti zásadním infekcím moderní doby. V létě 2010 uveřejnil časopis Phytotherapy Research výsledky výzkumu týmu Véronique Seidel z University of Strathclyde. Seidelová a spol. testovali výtažky z propolisu pocházejícího z oblasti Pacifiku na 15 kmenech methicilin-rezistentního zlatého stafylokoka (MRSA), velmi nepříjemné bakterie zodpovědné za obtížně léčitelné infekce i mnohá úmrtí. Experimenty se vcelku povedly a badatelé nakonec izolovali dvě složky propolisu - propolin C a propolin D, které dobře fungovaly proti všem testovaným kmenům MRSA. Jak se zdá, i přes proměnlivé složení a obtížné zpracování by se propolis mohl v blízké budoucnosti stát zdrojem významných léčiv.
Autor: Stanislav Mihulka, PřF JU, České Budějovice
Použité zdroje:
(orig.) University of Bradford News 17.11. 2010, Phytotherapy Research 24: 1181-1187.
Wikipedia (Propolis)
Obrazové přílohy:
Propolis v úlu. Kredit: Abalg, Wikimedia Commons.
http://www.sxc.hu/photo/633449
http://www.sxc.hu/photo/1336942
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Brigády pro studenty - Brigády pro studenty. NabĂdky zajĂmavĂ© práce z celĂ© ÄŚR
Věda - Dějiny vědy, historie vědy na Wikipedii
Novou vakcĂnu proti rakovinÄ› plic dostal prvnĂ pacient
Nanočástice stĹ™Ăbra z ÄŤaje mohou zajistit lĂ©ÄŤbu ran v rozvojovĂ©m svÄ›tÄ›