Hacknuté sinice produkují kyselinu laurovou

Vědci přinutili běžnou sinici, aby vyráběla větší množství cenné mastné kyseliny, kyseliny laurové, čili dodekanové, než obvykle. Je to velký úspěch a to nejenom kvůli zvýšení produkce látky, z které lze vyrábět biopalivo.

Jde o to, že hacknutí běžné sinice teď doširoka otevírá dveře k důmyslným manipulacím těchto organismů, které by mohly produkovat celou škálu zajímavých sloučenin.

Śéf výzkumu, Alex Beliaev z Pacific Northwest National Laboratory a jeho kolegové teď vědí o přesměrování metabolických drah uvnitř buňky sinice dost na to, aby mohli upravovat buňky k produkci požadovaných sloučenin. To mohou být ekonomicky zajímavá biopaliva, ale také látky zajímavé pro farmaceutický průmysl anebo třeba potravinářství.

Beliaev a spol. pracovali s jednobuněčnými sinicemi kmene Synechococcus sp. PCC 7002. Ty spojují výhodu bakteriální organizace těla s pohonem metabolismu na kyslíkatou fotosyntézu.

Sinice jsou přeborníci v pohlcování slunečního záření a oxidu uhličitého z prostředí, které překlápějí na biomasu. Hrají tedy významnou roli v planetárních biogeochemických cyklech a teď schopností sinic mohou využít biotechnologičtí inženýři, kteří se snaží získat nové zdroje energie.

Cílem výzkumu bylo najít způsob, jak přesměrovat metabolismus sinice, směrem k výrobě užitečných látek, za využití nástrojů syntetické biologie a metabolického inženýrství. Synechococcus sp. PCC 7002 je šikovná sinice, která dovede velmi rychle růst a zvládne se dobře adaptovat na různá prostředí. Není divu že je v hledáčku neposedných biotechnologů.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: