Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíGeny a alkohol

Geny a alkohol

Datum: 5.8.2010 

Moderní genetikou hýbe jedna velmi zásadní otázka. Do jaké míry to jsou pouze geny a genetika co určuje náš celý život? Tedy to, jak budeme vypadat, jakými budeme trpět chorobami, ale také jaké bude naše nadání a naše chování. Existují dědičné znaky a choroby, jejichž dědičnost je ovlivněna pouze jedním genem (monogenní dědičnost), jehož účinek je rozhodující. Například řada dědičných poruch metabolizmu je způsobena mutacemi v genech kódujících různé enzymy. Pokud jsou mutovány obě kopie genu v buňce, potom není dostupný ani produkt - enzym a příslušná metabolická dráha je přerušená. Zde je efekt dědičnosti snadno popsatelný. Ovšem existují i choroby a znaky, které takto jednoduchou dědičnost nemají. Jsou podmíněny účinkem více genů (polygenní dědičnost), nebo se na jejich vzniku podílejí mimo genetiky i faktory zevního prostředí. Například ischemická choroba srdeční je typickým případem multifaktoriální choroby. Určitě k ní existují i dědičné předpoklady (v určitých rodinách se infarkt myokardu vyskytuje častěji než v jiných), ovšem značným způsobem se uplatňují i faktory zevního prostředí, jako kouření, nedostatek pohybu či špatné složení stravy.

Ještě složitější je situace v oblasti psychických znaků. Do jaké míry může vlastně genetika určovat, jakou bude mít konkrétní jedinec inteligenci, budDopamine Pathwayse-li mít sklony k agresivnímu či nepřizpůsobivému chování a podobně? Tyto otázky samotné jsou velmi citlivé, neboť jejich zodpovězení může mít potenciálně významné dopady v běžném životě a v celkovém přístupu, například trestně-právním, ke kriminálníkům. Vyvstává zde otázka, do jaké míry je člověk za své chování vlastně zodpovědný - a jak by tedy měl být potrestán. Pojďme se však věnovat otázce jiné a to do jaké míry geny ovlivňují naše sklony k různým závislostem (například alkoholismu, nikotinismu či užívání tvrdých drog). Dá se vypozorovat, že různí lidé mají různé sklony k propadnutí alkoholismu a stejně tak se liší i jejich schopnosti opět látce odvyknout. Lidé také různě reagují na různé podněty z okolí - například na reklamu na alkoholické nápoje, na volně dostupné alkoholické nápoje ve svém okolí a také různě reagují na to, jakým způsobem jejich okolí „pije".

Právě této problematice se věnovala studie, která byla uveřejněna v posledním čísle časopisu Psychological Science. Skupina nizozemských vědců testovala vzorek osob v poněkud nezvyklém prostředí - ve věrné napodobenině klasického holandského „pubu". Skupina 30ti dobrovolníků měla za úkol vyplňovat dotazníky, které hodnotily, jakým způsobem na ně působí předkládané reklamy na alkohol. Druhá část studie měla ovšem teprve přijít. Během třicetiminutové pauzy si mohli účastníci studie „posloužit" libovolným množstvím alkoholických i nealkoholických nápojů. Mezi účastníky bylo i několik osob (figuranti), které znaly pravý účel této části studie. Ty byly instruovány tak, aby si začaly objednávat jeden alkoholický drink za druhým. U ostatních osob pak byla zaznamenána jejich reakce - tedy způsob, jak ovlivnila tato skutečnost (pozorování pijících kolegů) množství alkoholických nápojů, které vypili oni sami. V další fázi studie vědci zaznamenali u všech účastníků genotyp v určitých vytipovaných odopaminblastech. Zejména je zajímaly varianty genu pro dopaminový receptor 4 (DRD4). Ukázalo se, že různé varianty tohoto genu opravdu ovlivňují, do jaké míry je jejich nositel náchylný na různá „alkoholová lákadla" v okolí. Přesněji - osoby s určitou variantou DRD4 genu (se 7 repeticemi v určité jeho části) dokázaly vypít až dvojnásobek alkoholických nápojů oproti osobám bez této varianty DRD4 genu. Zajímavé ovšem je, že toto platilo pouze v tom případě, kdy kolega-figurant vypil alespoň 3 nebo 4 drinky. Pokud figurant vypil pouze jednu skleničku, potom mezi nositeli různých variant genu DRD4 žádné výrazné rozdíly ve zkonzumovaném alkoholu nebyly. To poukazuje na skutečnost, že tato varianta genu DRD4 přímo nepredisponuje ke zvýšené konzumaci alkoholu, nicméně ovlivňuje způsob, jakým člověk reaguje na „alkoholová lákadla" ve svém okolí.

Dopamin funguje jako neurotransmiter (signální substance) v centrálním nervovém systému, kde je zapojen do přenosu pocitů uspokojení a výrazně tak ovlivňuje naše motivace. Jeho signální cesta tak výrazně ovlivňuje lidské chování, neboť motivace jsou jedním z jeho zásadních hybatelů. Vědci předpokládají, že toto je jeden z příkladů, jak může náš genotyp ovlivňovat v určitých situacích celé naše chování. Nelze předpokládat, že gen DRD4 bude jediným faktorem, který ovlivňuje naše chování v souvislosti s alkoholem a pitím. Je to však doklad skutečnosti, jak složitý a komplikovaný je celý tento proces.

Autor: Antonín Šípek

 

Zdroj:

Genetics May Influence Social Drinking
http://www.medicalnewstoday.com/articles/195725.php

Text studie:

A Variable-Number-of-Tandem-Repeats Polymorphism in the Dopamine D4 Receptor Gene Affects Social Adaptation of Alcohol Use Investigation of a Gene-Environment Interaction
http://pss.sagepub.com/content/early/2010/07/07/0956797610376654

Literatura:

OSEL.CZ - Co nám diktují geny?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=248

Použité obrázky:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dopamine.png
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dopamine_Pathways.png

 


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn