Hlavní strana Novinky z českých biotechnologií Genom banánovníku pomáhal přečíst i český tým

Genom banánovníku pomáhal přečíst i český tým

Datum: 26.7.2012

Mezinárodní časopis Nature otiskl publikaci vědců ze sedmi zemí světa včetně České republiky. Týmu odborníků se podařilo přečíst kompletní genom banánovníku. V budoucnu tak lze docílit lepšího šlechtění této důležité tropické plodiny. Výzkumu se na české straně účastnili doc. Jaroslav Doležel a Dr. Eva Hřibová z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Banánovník (Musa acuminata) je zásadním zdrojem příjmů obyvatel tropických oblastí. Banány jsou tam také základní potravinou - např. v Ugandě tvoří polovinu denního energetického příjmu populace. Dnes jsou pěstitelé této rostliny ohroženi různými druhy škůdců a nemocí. V boji s nimi se uplatňují především chemické postřiky a to i desetkrát ročně na jednu pěstovanou oblast. Dalším způsobem, jak ochránit plodiny před napadením, je šlechtění. V případě banánovníků je ale komplikované, protože rostlina se nerozmnožuje semeny, ale pouze nepohlavně odnožemi. Odhalením celého genomu banánovníku tak svítá naděje, že se podaří určit geny zodpovědné za větší agronomický výnos a také odolnost. Šlechtění nových odrůd by se tím velice usnadnilo. Projekt se zaměřil na genom jedné z pěstovaných odrůd, která vznikla kombinací planých banánovníků. Vědci z Austrálie, České republiky, Francie, Nizozemí, Švýcarska, Velké Británie a USA osekvenovali genom odrůdy Pahang. Celkem bylo přečteno 523 milionů bází DNA uložených na 11-ti chromozomech. Z toho se podařilo určit 37 000 pravděpodobných genů. Porovnáním genomu banánovníku s genomy jiných jednoděložných rostlin se potvrdilo, že i u něj došlo v minulosti ke zdvojení genetické informace. Tyto poznatky tak doplnily dosavadní znalosti o evoluci jednoděložných rostlin, jako jsou např. i rýže, ječmen nebo pšenice.

Doc. Jaroslav Doležel a Dr. Eva Hřibová z ÚEB AV ČR a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum analyzovali především repetitivní sekvence DNA. Ty tvoří převážnou část genomu této rostliny. „Naše poznatky umožní kromě jiného odhalit změny dědičné informace, jež doprovázely vznik různých druhů banánovníku. Některé námi popsané sekvence jsou navíc vhodné jako markery - jakési genetické značky - pro podrobnější studium chromozomů a výhledově i pro hledání zemědělsky významných genů," vysvětluje doc. Doležel.

Laboratoř doc. Doležela se dlouhodobě věnuje genomům rostlin a patří v tomto oboru ke světové špičce. Letos byl její vedoucí za tuto práci vyznamenán prestižní Akademickou prémií – Praemium Academiae. Laboratoř je úspěšná i ve studiu banánovníku. Je zakládajícím členem „ Konsorcia pro sekvenování genomu banánovníku“, spravuje „Centrum pro materiály pro genomiku banánovníku“ a tyto materiály, například vzorky DNA, distribuuje do celého světa. Nedávno byla také vybrána jako takzvané genotypovací centrum: charakterizuje položky ze světové genové banky banánovníku i nově objevené banánovníky, které jsou do této banky teprve ukládány. Činnost laboratoře v této oblasti podporuje mezinárodní organizace Bioversity International z Francie a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu INGO II.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.