Hlavní stranaTéma měsíceGM plodiny, záchrana nebo hrozba?

GM plodiny, záchrana nebo hrozba?

Datum: 18.9.2007 

Pokud v Evropě nezachytíme nástup GM plodin, dostaneme se do role druhořadých dovozců...

... říká v rozhovoru proportál českých biotechnologií Gate2Biotech profesor Přírodovědecké fakultyUniverzity Karlovy Jaroslav Drobník.

 

Zatímco vyspělé evropské země přistupují k zavádění genetickymodifikovaných (GM) zemědělských plodin velmi váhavě, ve zbytku světa jsou toleroványjako ekonomicky výhodnější. Může tentopostoj vydržet? Podle odborníka na problematiku geneticky modifikovanýchorganismů (GMO) profesora Drobníka se genetické revoluci v zemědělství vyhnoutnelze a čím dříve to evropští zemědělci a především spotřebitelé pochopí, tímlépe.

 

Odpůrci GM plodin se naopak obávají, že by jejichvelkoplošné pěstování mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro biologickourozmanitost, ale i pro zemědělský sektor, jemuž bude hrozit ztráta odbytišť.Hlasitě protestují zejména ekologičtí zemědělci, kteří jsou na rozdíl odpěstitelů GM plodin ochotni za nepoužívání chemických postřiků platit nízkýmivýnosy a obávají se jak genetického znečištění vlastní produkce, tak ekonomickélikvidace.

Jak zjistil portál Gate2Biotech, problematika se týká stálevíce také České republiky, kde spěstováním GM plodin začíná mnoho zemědělců. Vede je k tomu snaha o vyššívýnosy, kvalitnější zrno a především úspory na chemickém ošetření polí.

Pro produkční pěstování je u nás povolena jen Bt kukuřice,která byla letos oseta na přibližně pěti tisících hektarech, což představuje 1,79% celkové plochy kukuřice. Pokusně se již pěstují také brambory s genetickypozměněnou výbavou, která zaručuje, že při přemrznutí nezesládnou.

Pane profesore,postoje evropských zemí ke GM plodinám se spíše zpřísňují, například Německo letoszakázalo další výsev Bt kukuřice MON 810. Jak by se v kontextu těchto změn měla v budoucnu vyvíjet rozloha výsevuGM plodin v České republice?

Výsev Bt kukuřice se nemůže řídit okolními státy, alevýskytem škůdců. Pokud se u nás bude šířit zavíječ jako doposud, pak jsou pouzedvě možnosti: stříkat chemickým insekticidem s drastickým dopadem napřírodu nebo použít Bt kukuřici. Třetí případ (nedělat nic a akceptovat ztráty)je nepřijatelný, protože by sklizeň byla promořena kancerogenními mykotoxiny.

Jiná otázka je šíření dalšího škůdce - bázlivce kukuřičného.Ten způsobuje pouze velké ztráty zemědělcům, ale nekontaminuje úrodu.„Klasická" obrana je zaorávání insekticidu do půdy. Bude otázkou hodnocenírizik, zda použít další odrůdu Bt kukuřice nebo chemii.

Také ke GM bramborámmají evropští politici výhrady. Proti pěstování bramborové linie Ampflora senedávno vyslovila Rada ministrů zemědělství EU. Jaký další vývoj v povolovacímprocesu očekáváte a co by to pro budoucnost pěstování GM brambor v Českérepublice znamenalo?

Prosím,dívejte se na hlasování v Radě ministrů reálně. Ministři nejsou vědci,nýbrž, jak píšete, politici; jejich motivem při hlasování nejsou vědecké důvodyohrožení/neohrožení přírody, ale nálada jejich voličů doma. Pokud jsou domavoliči proti GMO, bude ministr hlasovat proti geneticky modifikované plodině,byť by dobře věděl, že riziko je stejné nebo nižší než u běžné plodiny. Kdybyhlasoval opačně, doma neobstojí.

Očekává se, že Komise Amfloru povolí přes hlasováníministrů. Nové použití brambor má význam nejen pro jejich pěstování, ale prosociální podmínky venkova, který by jejich zpracováním alespoň na škrobčástečně nahradil výpadek cukrovarů. Rozhodující nebude chuť nebo nechuťzemědělců u nás, ale kvóty na škrob stanovené Bruselem.

Kritikové GM bramborAmflora hovoří například o využití selekčních markerů, které mohou vést krezistenci na některá antibiotika. Můžete tyto obavy vyvrátit?

Tatonámitka patří k laciným propagačním heslům vyvráceným nikoli mnou, alepříslušnými odborníky - viz vyjádření EFSA na http://www.efsa.europa.eu/en/science/gmo/statements0/npt2.htmlhttp://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/032-4693-087-03-13-904-20070326IPR04618-28-03-2007-2007-false/default_en.htm)

Ikdybychom nedali na panel vědců, každý mikrobiolog ví, že přenos genůz rostlin na bakterie dosud nikdo neprokázal, zatímco přenosz bakterie na bakterie je běžný a v gramu půdy jsou statisícebakterií rezistentní na kanamycin, neomycin a podobná aminoglykosidová antibiotika.Takže obávat se, že gen necitlivosti na antibiotika přejde na patogenníbakterie z brambor, je asi stejně věcné, jako strach, že Eskymáci vyřadíŠpanělsko z trhu pomerančů.

 

 

Jak uvádíte,transgenní linie brambor pro průmyslové využití by mohla opětovně zvýšit podílploch osázených touto plodinou. Kde všude by se GM brambory mohly uplatnit?Uvažuje s i o potravinářství?

Normálníbrambor má škrob složen přibližně ze tří čtvrtin amylopektinu (větvený polymerglukosy) a jedné čtvrtiny amylosy (lineární polymer). Amflora obsahuje pouzeamylopektin. Je výbornou surovinou pro papírenský a textilní průmysl, barvy,lepidla i ve stavebnictví.

Druhý typtransgenního bramboru naopak obsahuje ve škrobu čistou amylosu. Kromě výrobybiodegradovatelných plastů se hodí i pro potravinářství; smažené potravinyobaleny tímto škrobem nasáknou méně tuku a pečivo je křupavější.

Brambor necitlivý na plíseň, která v polovině 19.století vyvolala v Evropě hladomor a vlnu emigrace (zejména z Irska),je samozřejmě určen i pro potraviny.

Spolupracují češtíodborníci s firmou BASF i na vývoji dalších geneticky modifikovaných plodin?

S firmou BASF se spolupracuje při polních zkouškách,jinak zatím ne. Možná, že časem se budou vyvíjet hybridy jejich a našichbrambor.

Evropské veřejnémínění se k zavádění GM plodin staví negativně. Je jejich pěstování opravdunatolik výhodné, že se bez nich evropské zemědělství nemůže obejít?

Evropská veřejnost byla dlouholetoupropagandou různých organizací byla vmanipulována do stavu, který minulýkomisař David Byrne nazval „GMO psychózou". Velmi názorně ji odrážíEurobarometer 2006, který uvádí, že v roce 2005 považovalo 41 % Evropanůza správné tvrzení, že „Běžné rajče geny neobsahuje, modifikované ano" a54 % se domnívá, že „Sníme-li modifikované ovoce, naše geny budou takémodifikovány." Jestliže se politici budou populisticky řídit těmitonesmyslnými náladami, nebude dlouho trvat a budeme GM brambory dovážet třebaz Číny.

 

 

Je mnohostudií dokládajících ekonomickou výhodu GM plodin. Přínos se však projevuje přijejich pěstování. Pokud je budeme dovážet, Evropa se tohoto přínosu zřekne.Opět nejde o názor jen můj, ale povolanějších. Když komisař Mandelson letos 14.června hovořil o této problematice; řekl: „Musíme se zbavit iluze, žeposloužíme Evropě, zůstane-li mimo globální trh, který jde dopředu v otázkáchGM potravin. Jelikož druzí jdou dopředu - USA a Japonsko, ale také novéekonomie - musíme v Evropě hrát vedoucí úlohu v sektoru, který bude hráttak významnou úlohu v budoucí ekonomice." Závažný dokument s podobnýmzávěrem vydal v Evropském parlamentu Výbor pro zemědělství a rozvojvenkova, dále Anglický regulační orgán a Sdružení evropského biotechnologickéhoprůmyslu.

Ekologickévýhody GM plodin jsou zcela zřejmé. Seriózní prameny - např. Ministerstvo zemědělstvíUSA (http://www.ers.usda.gov/publications/aer810/aer810fm.pdf) a Národní centrum propotravinářství a zemědělství (http://www.ncfap.org/whatwedo/pdf/2004ExecSummaryA.pdf) - uvádějí celkový poklespesticidů (tedy včetně insekticidů uspořených Bt plodinami) vyvolaný vzestupempěstování biotechnologicky vyšlechtěných plodin o 28 000 tun v roce 2004.To souvisí mimo jiné s tím, že se ekologie evropské zemědělské krajiny měnía s tím nastupují nové problémy: obrovský rozvoj ploch kukuřice (plodinazavlečená z Jižní Ameriky) vyvolal přemnožení zavíječe. Z Jižní Amerikybyl v roce 1992 na Bělehradské letiště zavlečen nový škůdce - bázliveckukuřičný - a velmi rychle se šíří. Tyto nové faktory nejsou postižitelné„klasickými a tradičními" postupy.

Není sporuo tom, že tlak na alternativní paliva a suroviny pro chemický průmysl stejnějako zavádění tzv. energetických plodin otevře zcela novou kapitolu GM plodin.Kdo tento nástup nestihne, bude v roli druhořadého dovozce. Doba, kdyEvropa měla nadbytek potravinářských plodin a nevěděla co s nimi, je pryč.Poptávka stoupá v Číně i Indii a opět platí - kdo to nezachytne, prohrává.Souhrnně: zemědělská biotechnologie je nová technologie podobně jako třebainformatika. Kdo ji neovládne, stane se živořícím skanzenem „tradičních"technik.

Tým Gate2Biotech

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Související článek


Na řadě je brambor

Čeští zemědělci již po tři roky pěstují transgenní kukuřici - odolnouproti zavíječi kukuřičnému, Ostrinia nubilalis. Velice se jim daří, a takrozloha plochy osázené touto plodinou stale roste. Další na řadě je typickáčeská plodina, a sice brambor. Pěstování a šlechtění brambor má zde dlouhoutradici a jeho využití je velice široké a pružné. Brambor je užíváno jakopotraviny, krmiva i jako průmyslové plodiny. Po celých Čechách naleznemelihovary zpracovávající brambory na alkohol. Poslední dobou se ale využitíbrambor stále více a více rozšiřuje i do dalších oblastí. Toto je výhodouv situaci, kdy se v celé Evropě rozšiřuje zemědělství nezaměřenéprimárně na produkci potravin.

Genetické modifikace jsou zaměřeny na několik cílů. Mezi říjnem 1992 akvětnem 2006 bylo v Evropě provedeno celkem 256 pěstitelskýchvelkoplošných pokusů, většina z nich v Německu (66) a Nizozemí (58).V České republice to pak byly právě 4 pokusy registrované EU. Transgenníbrambor s nízkým obsahem redukujících cukrů je produktem z rukoučeských šlechtitelů. Modifikace sestává ze zavedení genu kódujícího fosfofruktokinázu z Lactobacillusbulgaricus do genomu rostliny. Tato linie byla testována v polníchpodmínkách od roku 2001. Jejím produktem jsou bramborové lupínky, které sizachovávají světlou barvu i bez oxidu siřičitého jako antioxidantu, plodyobecně generují méně akrylamidu a nesládnou při skladování při nízkýchteplotách.

Výzkumný ústav rostlinné výroby zahájil ve spolupráci se společností BASFtestování transgenní linie bramboru odolné proti Phytophthora infestans, plísnibramborové. Tento organismus se značnou měrou podepsal na samotné historiiEvropy, když v roce 1845 způsobil nevídaný hladomor, který si vyžádal až800 000 obětí. I nyní dokáže zejména při chladném a vlhkém počasí snížitvýtěžnost sklizně až o 50%.

Modifikace zahrnuje dva transgeny Rpi-blb1Rpi-blb2,které pocházejí z divokého bramboru Solanum bulbocastanum z Mexika.Tento příbuzný Solanum tuberosum jeodolný vůči nákaze, ale nelze jej pohlavně křížit s bramborem. Somatickáhybridizace byla sice také s úspěchem provedena, ale transgenetická úpravaje exaktnější a bezpečnější. Risk kotransferu nechtěných genů zde nepřicházív úvahu, a moderní bramborové linie jsou již ověřenými recipientytransgenů.

 


Selekční marker, který jepoužit u brambor odolných k nákaze, jim zároveň propůjčuje necitlivostvůči herbicidu Imazamoxu. Tolerance vůči tomuto herbicidu je důsledkem expresegenu ahas z běžné rostliny Arabidopsis thaliana, jenž kódujeenzym acetohydroxyacid synthetázu. Tento gen je řízen promotorem genu nopalinsyntházy a zastaven příslušným terminátorem z Agrobacterium.Identického systému je použito v případě netransgenické třídy plodinCLEARFIELD často používané pro kukuřici, řepku a rýži. Povaha transgenů jedůležitá pro zavedení této bramborové linie do praxe. Je více než známo, žeúzkým místem, které nejvíce brání zavedení biotechnologií do zemědělství, jev Evropě veřejné mínění. Jistí odpůrci se snaží s úspěchem vyvolávatmezi lidmi strach z transgenních manipulací poukazováním na přenos„nepřirozených" genů do potravin a splétají nepodložené fantazie o transferugenů rezistence vůči antibiotikům. Žádný z takových genů nenív případě bramborových linií odolných vůči plísni použit. Projekt by navícměl být uvítán i environmentalisty z hlediska ochrany životního prostředí,neboť redukuje potřebu používání chemických fungicidů, která je zejménav sezónách příznivých pro plíseň značná.

 

Další linie transgenníhobramboru je určena pro průmyslové využití jakožto zdroj škrobu. Tento polymersestávající z glukózových jednotek, jenž je podobný celulóze, má mnohoužitečných využití. Patří do skupiny obnovitelných zdrojů, jeho produkty jsoubiodegradabilní. Nevýhoda škrobu z normálních brambor spočíváv komplexní povaze polymeru - jedná se totiž o směs dvou polymerůs rozdílnými vlastnostmi - lineární polymer amylázu (asi 25%) a rozvětvenýamylopektin (asi 75%). První způsobuje klihovatění, druhý zahušťování.

 


Tím pádem se PROAGRO a BASF chystají zahájit polní testování bramborovélinie Amflora. Genetická modifikace této linie spočívá v reverzi částibramborového genu gbss spojeného s produkcí enzymu GBSSzodpovědného za syntézu škrobu. Reverzní sekce genu je 1944 párů bazí dlouhá anásleduje promotor. Toto se projevuje potlačením syntézy amylózy a naopakstimulaci produkce amylopektinu jakožto kompenzace. Tím pádem není přigenetické modifikaci použito jakéhokoli cizího genu. Pro selekci je použitogenového kódování pro aminoglykosid 3'-fosfotransferázu. To zajišťuje tolerancike kanamycinu a neomycinu, antibiotikům, které nejsou v medicíněpoužívány, a zároveň se jedná o gen v přírodě více než obvyklý. Bezpečnosts ohledem na lidské zdraví byla ověřena mnoha institucemi. (FDA, VIB,EFSA).

 

Čistě amylopektinový škrob je užíván v průmyslu textilním,papírenském a při výrobě nátěrů.

Škrob sestávající z prakticky čisté amylózy může být získán, pokudje potlačen enzym způsobující větvení polyglukózového řetězce. Analogickys předchozí modifikací je toho dosaženo reverzí části genu kódujícího„větvící" enzym SBE. Tím pádem jsou zařazeny obrácené opakující se fragmentygenů be1 a be2.

Čistě amylózový škrob je velice přihodným základním materiálem probiodegradabilní polymery, které jsou zároveň i jedlé. Proto je užíván iv potravinářství. Je-li smažené jídlo obalené v amylózovém škrobu,zabraňuje se tak nadměrnému nasáknutí olejem. Rohlíky s přidanýmamylózovým škrobem jsou křupavější.

Transgenní brambory jsouz hlediska životního prostředí naprosto bezpečné a nijak nenarušují cíle azájmy biofarmářů. Pro reprodukci je užíváno hlíz, nikoli semen, a nemůže tedydojít ke kontaminaci přenosem pylu. Lilek brambor je v Evropě „cizincem",podobně jako kukuřice, a tedy zde neexistují žádní příbuzní, se kterými by semohl křížit. Navíc se jedná o samosprašnou rostlinu - a tedy úvahy o horizontálním transferu genů pylem jsounedůležité. Izolační vzdálenost deset až dvacet metrů je proto považována zadostatečnou.

Je předpokládáno,že zavedení transgenních linií brambor pro průmyslové využití opět zvýšícelkový podíl plochy osázené touto plodinou na celkové zemědělské půdě - tentopodíl klesal od druhé světové války ze 647 (1951-55) přes 114 (1991) konečněk 70 tisícům hektarů, hlavně díky snižování produkce ethanolu z brambora snížení vývozu.

Prof. Jaroslav Drobník

 

 


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn