Hlavní stranaAutorské články a zajímavosti ze světa biotechnologiíGenetická predispozice k depresím

Genetická predispozice k depresím

Datum: 7.6.2011 

Depresivní poruchy patří k významným psychiatrickým onemocněním, se kterými se současná společnost musí potýkat. Deprese ovšem není pouhá „špatná nálada", či snadno překonatelný smutek - je to skutečné a vážné onemocnění, které často významným způsobem ovlivňuje život postiženého jedince a vyžaduje odbornou a intenzivní léčbu. Z tohoto pohledu jsou samozřejmě zajímavé i příčiny onemocnění. Podobně jako u jiných psychiatrických chorob, je v souvislosti se vznikem depresivního syndromu zmiňována i genetika. Díky rozsáhlé studii britských vědců máme lepší přehled o tom, která místa v lidském genomu by mohla být spojená právě s predispozicí k rozvoji depresivního onemocnění. Stopy nyní vedou hlavně na chromozom 3.

Deprese je v současné době velmi známou a často zmiňovanou diagnózou. Ve společnosti je pojem „deprese" používán i k označení běžných životních stresů (Janů a Racková, 2007). To ovšem není zcela správné, neboť deprese je doopravdy patologický stav, který může vážně zkomplikovat život postižené osoby a měl by být proto adekvátně a odborně léčen (Janů a Racková, 2007).

Deprese není pouhou „jednou" chorobou. Existuje více typů chorob, spojených s poruchami nálady. Depresivní poruchy se mohou lišit svou závažností, průběhem a souběžnými příznaky psychického onemocnění. Hlavními klinickými projevy deprese je právě déle trvající depresivní nálada, opakované výčitky k vlastní osobě, ztráta zájmů a koníčků, zpomalení životního tempa, poruchy spánku a příjmu potravy a dokonce i myšlenky na sebevraždu (Drástová a Krombhol, 2006). Depresivní fáze se také vyskytují v rámci tzv. bipolární afektivní poruchy (dříve známé jako maniodepresivní psychóza), kde se fáze deprese střídají s fázemi manické nálady (Lee et al., 2010).

Jak již bylo zmíněno, deprese patří mezi relativně časté psychické poruchy. V průběhu života se deprese vyskytne až u 12 % mužů a 26 % žen (Janů a Racková, 2007). Deprese nesužuje pouze pacienty v dospělém věku. Oproti dřívějším předpokladům se depresivní porucha vyskytuje i u mladších pacientů, konkrétně až u 2 % dětí a až 4 % adolescentů (Paclt, 2001). Deprese se často vyskytují také ve skupině seniorů (Drástová a Krombhol, 2006). Léčba depresivních poruch zahrnuje dvě hlavní metody a to farmakoterapii (léky ze skupiny antidepresiv) a psychoterapii (Janů a Racková, 2007). Při léčbě bipolární afektivní poruchy se uplatňuje lithium (Lee et al., 2010).

Do dnešního dne byla identifikovaná celá řada faktorů, které mohou predisponovat k rozvoji depresivní poruchy. Mezi tyto faktory patří například ženské pohlaví, užívání návykových látek, nepříznivé životní situace, některé léky a řada dalších (Drástová a Krombhol, 2006). Velmi významným rizikovým faktorem je výskyt deprese v rodině, což svědčí o poměrně silné genetické predispozici pro tuto skupinu chorob (Janů a Racková, 2007).

Výzkum depresivních poruch se v současné době zaměřuje na celou řadu oblastí. Intenzivně je například zkoumána souvislost depresivních (i jiných psychických) poruch a různých genetických variant v genech ovlivňujících neurotransmisi v centrálním nervovém systému; zejména se pak vědci soustředí na vliv serotoninu (Nordquist a Oreland, 2010). Zkoumán je také vliv zevních faktorů - například stresových situací či užívání návykových látek - na neurotransmisi (Lee et al., 2010). Řada studií se pak věnuje genetice, a to jak na úrovni genové exprese v mozkové tkáni (Mehta et al., 2010), tak i na úrovni epigenetických změn (Lee et al., 2010).

Celkově ovšem můžeme prozatím shrnout, že genetická podmíněnost depresivních poruch zůstává nedořešená a neexistuje nic takovéhu, jako „jediný gen pro depresi". Citovaná studie britských autorů (Lewis et al., 2010) se pečlivě věnovala kandidátním genům pro depresi a hodnotila jejich potenciální významnost. Celkově byly zhodnoceny výsledky získané od 1636 osob s depresivní poruchou a 1594 zdravých osob, získané z několika dříve provedených studií ve Velké Británii. Komplexním hodnocením těchto dat se vědcům podařilo ověřit silnou spojitost variant v genu NLGN1 a deprese (Lewis et al., 2010). Gen NLGN1 leží na třetím chromozomu (v oblasti 3q26.3) a kóduje protein zvaný neuroligin1, což je protein zapojený do stavby synaptických struktur v centrálním nervovém systému (OMIM: 600568). Význam dalších testovaných variant - například v genu BICC1 - je dle výsledků této studie naopak zřejmě menší, než se dosud předpokládalo (Lewis et al., 2010).

Deprese se v poslední době stala velmi významnou chorobou spojenou se současným stylem života. Do budoucna se očekává, že by se počet postižených jedinců mohl dále zvyšovat. Bližší pochopení vzniku a rozvoje depresivních poruch na molekulární úrovni nám tak může přinést zásadní informace, do budoucna využitelné například v diagnostice či dokonce léčbě této významné psychické poruchy.

Autor: MUDr. Antonín Šípek


Použité zdroje:

Originální studie: Lewis, C. M., Ng, M.Y., Butler, A. W. et al. (2010) Genome-wide association study of major recurrent depression in the U.K. population. Am J Psychiatry. 167(8):949-57.

Připraveno podle: Medical News Today. Depression Has A Genetic Link - Variations On Chromosome 3

Další použité zdroje:

Drástová, H., Krombhol, R. (2006) Deprese v seniu. Med. Pro Praxi. 5:241-243.

Janů, L., Racková, S. (2007) Jak správně poznat a léčit depresi. Med. Pro Praxi. 1:24-27.

Lee, S., Jeong, J., Kwak, Y. et al. (2010) Depression research: where are we now? Mol Brain. 3:8.

Mehta, D., Menke, A., Binder, E. B. (2010) Gene expression studies in major depression. Curr Psychiatry Rep. 12(2):135-44.

Nordquist, N., Oreland, L. (2010) Serotonin, genetic variability, behaviour, and psychiatric disorders--a review. Ups J Med Sci. 115(1):2-10.

Paclt, I. (2001) Specifické aspekty depresivních poruch v dětském věku. Psychiatrie pro praxi. 5:212-215.

Online Mendelian Inheritance in Man, OMIM (TM). Johns Hopkins University, Baltimore, MD. MIM Number: 600568: 12/11/2009: World Wide Web URL: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/omim/

Obrazové přílohy:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Synapse_Illustration2_tweaked.svg

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vincent_Willem_van_Gogh_002.jpg

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dopamine_and_serotonin_pathways.gif


Komentáře / diskuse


Váš komentář:







 

OPPI, MPO, EU
Czech Bio

CEBIO a I. etapa JVTP

  • CEBIO
  • BC AV CR
  • Budvar
  • CAVD
  • CZBA
  • Eco Tend
  • Envisan Gem
  • Gentrend
  • JAIP
  • Jihočeská univerzita
  • Madeta
  • Forestina
  • ALIDEA

Provozovatel

Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.

Články na přání


[načítám anketu]

LinkedIn