Experimentální léčba eboly mimo hru

Zdravotníci, kteří právě bojují s nasazením vlastního života se zuřící epidemií eboly, nejsou právě vítání s otevřenou náručí. Z pohledu místních jsou jako démoni v ochranných oblecích, kteří přinášejí jenom smrt. 

Není divu, většina pacientů dopravených do nemocnice s ebolou zemře. Jejich rodiny ani nesmí zacházet s těly mrtvých a tak se divoce šíří zvěsti o ohavných experimentech a odebírání orgánů.

Lidé zdravotníkům nevěří a ukrývají se před nimi, což vše ještě zhoršuje. Máme co do činění se zatím nejdrsnější epidemií eboly ve známé historii. V západní Africe už zemřelo skoro 700 lidí, přes 400 dalších se nakazilo a na obzoru prý není žádné zlepšení.

Lékaři nemají pacienty s ebolou čím léčit. Zdravotní centra jsou na pokraji zhroucení a mohou jedině nemocné izolovat, jejich blízké umístit do karantény, pokud ovšem neutečou a pokoušet se vzdělávat místní o tom, jak předejít nákaze. Přitom kupodivu existuje několik experimentálních vakcín a přípravků proti ebole. Jsou ale zamrzlé v různých stádiích vývoje, především kvůli nedostatku financí a také vůle dotáhnout tyto projekty do konce. I kdyby se teď na nich začalo intenzivně pracovat, vzhledem k přísným pravidlům by to trvalo celé roky, než by byly k dispozici pro použití v terénu.

Virologové jako Heinz Feldmann z US National Institute of Allergy and Infectious Disease (NIAID) v Hamiltonu, Montana, jsou tím znechucení. Feldmann už v roce 2005 publikoval koncept vakcíny, založený na viru VSV (vesicular stomatitis virus), která fungovala proti ebole u makaků. Teď ale podle Feldmanna nejsou peníze na další nutný krok, kterým by byly testy na lidech. Na rozdíl od malárie nebo HIV není ebola globálním problémem a nepřitahuje tudíž tolik pozornosti veřejných či soukromých sponzorů. Tedy alespoň zatím není.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: