Datum: 7.8.2023
Vědci vytvořili elektronické tetování nanometrové velikosti, které funguje jako senzor. Lze ho připojit k jednotlivým živým buňkám, aniž by došlo k jejich poškození. Jde o průlomovou technologii, která umožní monitorování stavu buňky, což pomůže léčbě i diagnostice.
Výzkumný tým americké Johns Hopkins University využil při vývoji nepatrného senzoru nanostruktury ze zlata. Zlato je výborně vodivé a jeho použití rovněř zabraňuje ztrátě či narušení elektronického signálu. Cílem výzkumu bylo vytvořit interface pro překlenutí rozdílu mezi „živým“ materiálem buňky a konvenční elektronikou.
Jak uvedl vedoucí týmu David Gracias, v budoucnu by na základě jejich technologie mohly vzniknout senzory pro monitorování vybraných buněk na dálku, stejně jako okolního prostředí těchto buněk, v reálném čase. S takovými senzory bychom podle Graciase mohli diagnostikovat i léčit řadu chorob mnohem dříve a ne až v době, kdy je dotyčná tkáň či orgán značně poškozená.
Připojit elektronické tetování k lidské buňce není snadné. Nejen kvůli samotné velikosti buňky, ale také kvůli tomu, že tetování musí být dostatečné tvárné, aby přilnulo k povrchu buňky, zůstalo tam a buňku při tom nepoškodilo.
Jak upozorňuje Gracias, jde o připojování elektroniky k objektům, které jsou desetkrát menší než špendlíková hlavička. Jejich výzkum představuje první krok, v němž teď bude možné pokračovat.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Zdroj obrázku: Kam Sang Kwok & Soo Jin Choi, Gracias Lab/Johns Hopkins University.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2023 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Brigády pro studenty - Brigády pro studenty. Nabídky zajímavé práce z celé ČR
Práce - Práce pro studenty a absolventy. Hlavní i vedlejší pracovní poměr
Nové selenové nanočástice pomáhají zvládat postmenopauzální osteoporózu
Na palubě orbitální stanice ISS vypěstovali myší embrya