Elektronický nos z bakteriálních nanodrátků slibuje průlom v diagnostice

Badatelé americké University of Massachusetts Amherst nedávno vylepšili bakteriální nanodrátky. Jejich postup umožňuje pěstovat nanodrátky levně, ve velkém a s adaptací na vyhledávání rozmanitých chemických látek. Mezi těmito látkami mohou být i markery, které jsou užitečné při diagnostice a léčbě různých onemocnění, včetně astmatu a onemocnění ledvin.

Tisíce takových „naladěných“ nanodrátků, schopných detekovat různé látky, může být uspořádáno v malých nositelných senzorech. Tyto miniaturní elektronické nosy se mohou stát revolučním nástrojem v monitorování zdravotního stavu lidí a v diagnostice mnoha onemocnění.

Vzhledem k tomu, že tyto nanodrátky vyrábějí bakterie z běžně dostupných látek, jde o biologicky rozložitelné nanodrátky, které jsou mnohem „zelenější,“ než dnes obvykle využívané anorganické nanodrátky. Derek Lovley a Jun Yao společně s dalšími kolegy usilovali o tom, aby výroba mikrobiálních nanodrátků byla praktická.

Jejich výzkum vycházel z bakterie Geobacter sulfurreducens. S nimi badatelé pracovali již dříve a vytvořili biofilm s těmito bakteriemi, které jsou schopné dlouhodobé a stabilní produkce elektřiny na lidské pokožce. G. sulfurreducens má totiž ohromující schopnost masové produkce elektricky vodivých nanodrátků.

Potíž je v tom, že geobakter je velmi vybíravá bakterie. Potřebuje k životu speciální podmínky, které není úplně jednoduché napodobit. Proto je obtížné tyto bakterie pěstovat ve velkém, což by bylo nezbytné pro masovou produkci bakteriálních nanodrátků.

Lovley a spol. proto vzali z geobaktera gen pro nanodrátky, tedy „pilin“ a vložili ho do genomu bakterie Escherichia coli, která je běžnou součástí průmyslové produkce. Fungovalo to. Není vyloučeno, že to bude počátek bakteriální elektroniky.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Zdroj obrázku: UMass Amherst.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: