Editor CRISPR zapsal do genomu buněk film

DNA je zázračný materiál. Vědci teď pracují na tom, abychom mohli využít neuvěřitelné informační kapacity DNA k ukládání digitálních dat. Doposud se snažili využít samotnou DNA. 

Co kdybychom ale použili DNA uvnitř buněk, například ve velké populaci bakterií. Jejich genomy by fungovaly jako biologické harddisky, do nichž bude možné zapsat data a pak je z nich kdykoliv přečíst. Takový přístup otevírá zcela nové možnosti pro uchovávání dat a také dovoluje vyrobit z buněk senzory, které budou ukládat data, když budou buňky vystaveny určitým situacím, například infekci.

Tým George Churche z Wyssova institutu pro biologicky inspirované inženýrství postavil v roce 2016 první molekulární nahrávací zařízení, které bylo založeno na genomovém editoru CRISPR. Tímto zařízením je možné nahrávat data kódovaná v podobě DNA a ukládat je do genomu bakteriální buňky.

Tato data jsou uložená jako sekvence DNA. V této podobě jsou přístupná a lze si je z takto vytvořené paměti přečíst. Doposud ale nebylo jasné, jak spolehlivé takové nahrávací řazení vlastně je. Vědci museli vyzkoušet, jak se tento systém vypořádá s větším množstvím dat.

Časopis Nature nedávno publikoval studii stejného vědeckého týmu, ve které badatelé doložili, že nahrávací zařízení s editorem CRISPR je schopné zakódovat do DNA bakteriální buňky komplexní data. Povedlo se jim uložit digitalizovaný snímek lidské ruky, jako připomínku prvních kreseb našich dávných předků v jeskyních, a také sekvenci snímků jednoho z prvních filmů v historii, který zachycuje jízdu koně s jezdcem.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: