Datum: 17.2.2023
Tým britských biologů z Rothamsted Research, University of Bristol a Curtis Analytics Limited použil editor CRISPR-Cas9 k vypnutí genu pro asparagin u pšenice v reálných podmínkách. Jde o součást úsilí o snížení rizika karcinogenů u konzumentů běžných potravin.
Již dlouho víme, že mnoho rostlin a také živočichů produkuje neesenciální aminokyselinu asparagin, odvozenou od kyseliny asparagové. Samotný asparagin není nebezpečný. Problém je, že po zahřátí při tepelném zpracování potravin mimo jiné vzniká akrylamid, který má karcinogenní účinky. Existují studie, podle nichž to může vést ke zvýšení rizika vývoje nádorů, přinejmenším u myší.
Množství asparaginu v rostlinách se mění podle podmínek prostředí. Britský tým se snažil omezit obsah této látky v rostlinách bez ohledu na prostředí.
V roce 2021 podobný výzkumný tým použil CRISPR k vypnutí asparaginového genu v pšenici, aby omezili množství akrylamidu, který vzniká při pečení. Vyzkoušeli to na pšenici pěstované ve skleníku a měřili množství asparaginu u dozrálých rostlin pšenice. Ukázalo se, že množství asparaginu omezili zhruba na polovinu.
V rámci nového výzkumu použili badatelé stejný postup editace genu pro asparagin. Rozdíl byl v tom, že pěstovali pšenici v terénních podmínkách, blízkých reálným polím s pšenicí. Měření potvrdila, že rostliny pšenice mají opět zhruba o polovinu méně asparaginu oproti neupraveným rostlinám. Vše nasvědčuje tomu, že editace CRISPRem může bezpečně a účinně snížit obsah asparaginu v rostlinách.
Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Zdroj obrázku: kallerna / Wikimedia Commons.
Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.
Více informací najdete zde:
Gate2Biotech - Biotechnologický portál - Vše o biotechnologiích na jednom místě.
ISSN 1802-2685
Tvorba webových stránek: CREOS CZ
© 2006 - 2024 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s.
Zajímavé články s biotechnologickým obsahem:
Zaměstnání - poptávky - Možnost zdarma publikovat poptávaná zaměstnání pro firmy a organizace
Zaměstnání nabídka - Nabídky zajímavých zaměstnání
Proteinové nanodrátky z bakterií mohou přispět zelené elektronice
Plasty dovede rozkládat asi 20 procent bakterií