Dvacet let pěstovaný strach z GMO udělal své

Evropská unie už dvě desetiletí zaostává za ostatními rozvinutými státy v oblasti zemědělských moderních biotechnologií. Důvodem je především strach a předsudky ke geneticky modifikovaným (GM) plodinám ze strany veřejnosti. Paniku ohledně geneticky modifikovaných organismů (GMO) před dvaceti lety rozvířily organizace zaměřené proti biotechnologickému pokroku v zemědělství a i přes veškerou vědeckou osvětu přetrvala nedůvěra v Evropanech dodnes.

Současnou tristní situaci umocňují také národní politiky některých členských států. Devatenáct zemí EU zakázalo na části nebo celém svém území pěstovat GM kukuřici MON810. To je jediná plodina, kterou se podařilo za více jak 20 let povolit v EU pro pěstování (pozn.: dočasně byly povoleny také GM brambory Amflora, nebyly však nikdy pěstovány na významně větších hospodářských plochách).

V současné době GM kukuřici MON810 pěstují pouze Španělsko a Portugalsko, a to na 112 tisících hektarech, což činí pouhé 1 % podílu na celkové ploše pěstované kukuřice v EU. Informace zveřejnilo ve své výroční zprávě "Agricultural Biotechnology Annual for the European Union" americké ministerstvo zemědělství USDA - Foreign Agricultural Service.

Zpráva také popisuje aktuální situaci v oblasti krmiv. Ročně EU spotřebuje přes 30 miliónů tun sóji, 10 až 20 miliónů tun kukuřice a 2,5 až 5 miliónů tun řepky. Překvapivá jsou nejen tato vysoká čísla, ale také podíl GM plodin. Podíl dovezené GM sóji je 90 až 95 %, přes 20 % GM kukuřice a do 25 % GM řepky.

Anti-GMO organizace dokázaly zmást a vystrašit laickou veřejnost, ale zemědělci, zpracovavatelé potravin a především krmiv vědí, že se bez dovozu těchto plodin neobejdou. Pokud nevyužíváme moderní technologie k tomu, abychom si sami mohli v EU vypěstovat plodiny s vyššími výnosy, nutričně obohacené, které využívají méně půdy, vody a nepotřebují časté ošetření pesticidy a herbicidy, pak si je musíme zajistit odjinud.

V Evropě panuje paradoxní situace. Odmítáme pěstovat GM plodiny, ale nevadí nám je dovézt a zpracovat.

Vyhlídky na změnu k lepšímu nejsou nijak příznivé. Evropská vědecká platforma a zemědělský sektor upínaly svoje naděje k novým šlechtitelským technikám, které měly být další možností, jak zastaralé evropské zemědělství posunout dál. Bohužel Evropská komise (EK) toto téma dlouho odsouvala, až nastal zásadní zlom opět v neprospěch nových biotechnologií.

V červenci 2018 vydal Evropský soudní dvůr rozhodnutí, že organismy vytvořené inovativními biotechnologiemi budou regulovány dle právních nařízení vztahujících se ke GMO. Vlna nesouhlasu s tímto rozhodnutím se zvedla ze strany vědců, zemědělců, osivářských a krmivářských společností. Nyní se od EK očekává provedení studie, která by celou patovou situaci vyjasnila.

Zatím je vzorec jasný. Nebudou-li mít nové techniky šlechtění vlastní právní rámec, pak budou spojovány s velmi přísnou legislativou GMO a evropské zemědělství bude jen těžko držet krok se zbytkem světa. Především v současné době, kdy celý svět bojuje proti pandemii onemocnění covid-19, se ukazuje, jak je důležité si zachovat určitou průmyslovou, zemědělskou a hlavně potravinovou soběstačnost nejen na unijní, ale také na národní úrovni.

Zdroj:

https://apps.fas.usda.gov/newgainapi/api/Report/DownloadReportByFileName?fileName=Agricultural%20Biotechnology%20Annual_Paris_European%20Union_11-20-2019 

Převzato z: