Do boje proti nádorům nastoupí vylepšené kmenové buňky od dárců

V poslední době se v léčbě obtížně léčitelných nádorů stále častěji počítá s vylepšenými kmenovými buňkami. Mezi předními kandidáty na tuto léčbu jsou přitom vysoce agresivní mozkové nádory glioblastomy.

Problém je v tom, že glioblastomy a podobné agresivní nádory rostou velice rychle. Pacient nemá mnoho času na komplikované, byť účinné léčby. Proto by mohlo být efektivnější mít k dispozici banku předem připravených kmenových buněk od zdravých dárců. Tyto buňky by byly vylepšené tak, aby zakročily proti rozmanitým typům nádorů. Přitom by je bylo možné použít záhy po diagnóze. Tento přístup prosazuje tým odborníků amerických Brigham and Women’s Hospital a Harvard Medical School.

Badatelé nejprve identifikovali speciální „receptory smrti“ (death receptors) na povrchu nádorových buněk, které cirkulují v krevním oběhu pacienta. Pak odebrali kmenové buňky u zdravých dárců a geneticky je upravili, aby vyráběly proteiny, které se naváží na „receptory smrti“ nádorových buněk a spustili tím jejich zničení. Rovněž do těchto buněk zabudovali bezpečnostní pojistku, tedy přepínač, který u vylepšených kmenových buněk po ukončení jejich aktivity spustí sebedestrukci.

Vylepšené kmenové buňky zabalili do kapslí z biologicky rozložitelného hydrogelu, které pak podávali myším, u nichž byl předtím chirurgicky odstraněn glioblastom. Tyto myši byly naživu 90 dní po zmíněném chirurgickém zákroku.

Oproti tomu myši z kontrolní skupiny, u nichž nebyly po stejném zákroku použity vylepšené kmenové buňky, přežívaly v průměru 55 dní. Vědci rovněž léčili myši různými dávkami zmíněných kmenových buněk, aby odvodili bezpečnost této léčby, a nezjistili přitom žádné známky jejich toxicity či nebezpečnosti.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: