Dieta matky před početím může ovlivnit genetické funkce u potomka

Strava matky je z pohledu zdraví dítěte pod drobnohledem již dlouho. Je známo, jak hodně strava v průběhu těhotenství ovlivňuje vývoj plodu. Stejně tak je důležitá i strava kojících matek, neboť i zde může dojít k ovlivnění zdraví a vývoje kojence. Nicméně tato výrazná propojenost zdraví dítěte a stravy matky dost možná začíná již mnohem, mnohem dříve. Podle nové studie týmu vědců ze Spojených států amerických může i strava matky v době před samotným početím budoucí miminko ovlivňovat - a to skrze epigenetické změny, které ovlivňují genovou expresi.

Strava a výživa obecně představuje jeden z nejdůležitějších faktorů zevního prostředí, který nás ovlivňuje. Správná výživa je důležitá po celý život, přičemž jeho různá období mají svá specifika, v průběhu kterých se požadavky na správnou skladbu stravy poněkud liší – například kojenecký věk, časné dětství, dospívání, stáří. U žen je rovněž důležitá strava ve fertilním období, zejména pak v průběhu samotného těhotenství.

Těhotenství je u ženy spojeno se zvýšeným kalorickým příjmem a s tím souvisejícím hmotnostním přírůstkem (Grofová, 2010). Důležitá samozřejmě není jen kvantita, ale i kvalita. Strava matky musí obsahovat správná množství bílkovin, tuků i cukrů, stejně jako mikronutrientů, například vitaminů (Grofová, 2010). Doporučován je například dostatečný přísun kyseliny listové (acidum folicum), jejíž užívání v průběhu těhotenství může snižovat riziko výskytu určitého typu vývojových vad plodu (rozštěpové vady nervového systému) (Grofová, 2010).

Tolik ohledně bezprostředního vlivu stravy na zdraví a vývoj jedince. Strava nás ovšem dokáže ovlivňovat i z mnohem dlouhodobějšího hlediska a to přes tzv. epigenetické změny. Epigenetika je odvětvím genetiky stojícím jakoby „nad“ klasickou genetikou. Epigenetické změny a mechanizmy jsou takové, které ovlivňují regulaci a expresi genů, aniž by při tom došlo ke změně v samotné sekvenci nukleotidů v DNA (Halušková, 2010). Příkladem epigenetických mechanizmů jsou například methylace nukleotidů či acetylace histonů. Takovéto změny sice nemění sekvenci DNA, ovšem mohou příslušné geny „zapnout“ či naopak „vypnout“ (Halušková, 2010).  Epigenetické mechanizmy jsou často iniciovány právě různými faktory vnějšího prostředí, například i stravou (Suter et al., 2011). Epigenetické změny jsou reverzibilní. Zapnutí/vypnutí genu je vratné, často ovšem mohou přetrvávat dlouhou dobu a přenášet se i do dalších generací.

Epigenetické změny jsou často zkoumány právě ve spojitosti s výživou (Wolf et al., 1998; Suter et al, 2011). Zkoumána je například souvislost epigenetických změn a obezity, která v současné době trápí stále více osob a to i v dětském věku (Suter et al., 2011). Epigenetika hraje roli také při vzniku řady lidských chorob. Patří sem například syndromy Praderův-Williho, Angelmanův a Beckwithův-Wiedmannův (Hälušková, 2010).

Jak již bylo řečeno, epigenetické změny se u dítěte mohou vyvíjet již v průběhu prenatálního vývoje a to na základě různé stravy těhotné (Suter et al., 2011). Nová studie týmu amerických autorů jde přitom ještě dál. Ukazuje, jak epigenetické změny u potomků vznikají na základě stravy matky ještě před samotným početím (Niculescu et al., 2012). Vědci vytvořili dvě skupiny myších samiček, přičemž každou z nich krmili jiným typem stravy (normální dieta a dieta s nižším obsahem kyseliny alfa-linolenové). Po oplození již samičky dostávaly normální stravu. Po porodu byla mláďata z obou dvou předchozích skupin opět rozdělena do dalších dvou skupin (celkově tedy vznikly čtyři skupiny mláďat), přičemž vždy dvě a dvě skupiny dostávaly stravu s různým obsahem omega-6 a omega-3 mastných kyselin (Niculescu et al., 2012). Ukázalo se, že mláďata matek, které před početím měly stravu se speciálním množstvím kyseliny alfa-linolenové, měla odlišný metabolismus mastných kyselin, a to bez ohledu na to, jakou stravu dostávala po narození (Niculescu et al., 2012). Jako pravděpodobnou příčinu tohoto jevu vědci uvádějí odlišnou metylaci FADS2 genu, kterou u těchto mláďat objevili (Niculescu et al., 2012).

Tato studie ukazuje, jak strava matky může potomky ovlivňovat ještě před jejich početím. Přestože šlo o studii na myším modelu, je velice pravděpodobné, že obdobné mechanizmy nalezneme i u lidí. Rozhodně je tedy třeba dbát na to, co právě jíme, neboť to může ovlivňovat naše ještě nenarozené potomky.

Autor: MUDr. Antonín Šípek

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Použité zdroje:

Originální studie:

Niculescu, M.D., Lupu, D.S., Craciunescu, C.N. (2012) Perinatal manipulation of ?-linolenic acid intake induces epigenetic changes in maternal and offspring livers. FASEB J. Online first.

Připraveno podle:

Mother's Diet Before Pregnancy Can Change Gene Function In Offspring. Medical News Today.

Další použité zdroje:

Grofová, Z. (2010) Výživa v těhotenství Med. Pro Praxi 7(1):38-40.

Halušková, J. (2010) Epigenetic studies in human diseases. Folia Biologica 56(3):83-96.

Suter, M., Bocock, P., Showalter, L. et al. (2011) Epigenomics: maternal high-fat diet exposure in utero disrupts peripheral circadian gene expression in nonhuman primates. FASEB J. 25(2):714-26.

Wolff, G.L, Kodell, R.L., Moore, S.R. et al. (1998) Maternal epigenetics and methyl supplements affect agouti gene expression in Avy/a mice. FASEB J. 12(11):949-57.